Petr Našic, dlouholetý divadelník, který prošel řadou divadelních provozů (kdysi vystudoval produkci na DAMU a pracoval v řadě pražských divadel, od Vinohrad po Divadlo Pod Palmovkou) má za sebou přepestrou fotografickou anabázi. Od logických záznamů stovek divadelních představení, přes serie fotografií ze světa filmu, baletu i populární hudby, záznamy lokální politické scény (magistrát města Prahy, primátor, dnes dění na Praze 1) po dnešní překvapení. Pro většinu jeho tradičních diváků (ano, je to tak, výstava, o které píši, je jeho šedesátou sedmou veřejnou prezentací) je tomu tak, i když se to dalo čekat.
Petr Našic - Mirrors in New York
Samozřejmě po dobu jeho newyorské stáže i při pozdějších návštěvách ho nenechalo toto město měst v klidu a logicky je fotografoval. Přinesl však záběry, které se (díky Bohu) liší od desítek podobných výstav.
Na stěnách komorní galerie v populární pražské pasážové kavárně, která se věnuje fotografickým výstavám dlouhodobě a cíleně, tak přistála drobná serie expresivních a značně emotivních velkoplošných barevných záběrů, propojených fenoménem odrazu a obrazu velkých skleněných fasádových ploch známých i méně populárních newyorských mrakodrapů. Tento místní fenomén, často tvořený předními světovými architekty, byl od šedesátých let velmi často oblékán právě do skla a shodou okolností tak vytvořil neuvěřitelnou síť zrcadel, která vytvářejí násobící světelný a optický efekt, neodolatelný a pro jen trošku vnímavého diváka neopominutelný.
Když k tomu připočteme barevnost a tvarovou i výškovou rozmanitost budov, řasení fasádových architektonických prvků i Našicem použitého snímkování z helikoptéry, dostanete se do říše až eroticky působících atraktivních záznamů. Město se tak trochu předvádí, natřásá, chová se jako dáma před zrcadlem, nabízí se pohledům. Našicovi můžeme poděkovat nejen za to, že nenechal tento zrcadlový efekt ležet ladem, ale tím, že se doslova vznesl nad uliční úroveň a přiblížil nám řadu pohledů a detailů právě díky pohybu ve výškách za zprostředkování záběrů, které by jinak nikdy nevznikly.
Můžeme být vděčni organizátorům a samozřejmě autorovi za to, že se s hrnkem pressa můžeme pohybovat v rozporuplném městě snů tak, jak se nám to v této míře patrně ještě nikdy nepovedlo. Současně díky zvoleným formátům nám prohlídka výstavy nezkomplikuje život, vše je slušně nasvíceno a kochání se krásou záběrů neobtěžuje ostatní návštěvníky. Hurá do New Yorku v Lucerně!
Galerie Kávovarna, pasáž Lucerna, otevřeno denně od 8:00 – 23:00. Výstava potrvá do 9. června 2012, vstup volný.