Praha – Slavná polská režisérka Agnieszka Hollandová dokončila natáčení dramatu Hořící keř, které připomíná alarmující čin Jana Palacha, který se po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v lednu 1969 upálil na protest proti nastupující normalizaci. Hollandová věří, že film bude srozumitelný i za hranicemi. „Je to univerzální téma, boj o svobodu a nesouhlas s režimem, který svobodu potlačuje,“ říká režisérka, která byla hostem pořadu Film 2012.
Palachova smrt je univerzální téma, říká Hollandová
„Nezdá se mi, že by tu byla nějaká základní nesrozumitelnost. Reálie jsou jiné, ale hrdinství a zbabělost jsou všude velmi podobné,“ dodává reřisérka. Film má podle ní ambice vystihnout hlubší význam Palachovy historie a tím i historie obecně, dějin. Snímek bude mít premiéru v příštím roce.
Šíleně přesný, pokud jde o postihnutí chuti té doby
Scénář televizní minisérie Hořící keř, rozčleněné do tří osmdesátiminutových částí, napsal mladý historik Štěpán Hulík (narozen 1984). „Když mi poslali scénář, tak jsem vůbec neměla tušení, kdo Štěpán je a kolik mu je let. A když jsem to četla, tak jsem si myslela, že to napsal můj vrstevník, protože byl šíleně přesný a velmi pravdivý, pokud jde o postihnutí chuti té doby a pokud jde o fakta a detaily, tak to vystihl velmi reálně,“ chválí scénáristu Hollandová. Hulík letos získal literární cenu Magnesia litera v kategorii Objev roku za knihu Kinematografie zapomnění s podtitulem Počátky normalizace ve filmovém studiu Barrandov.
Sama režisérka Agnieszka Hollandová vystudovala pražskou FAMU, kde se stejně jako někteří aktéři dramatu Hořící keř aktivně účastnila posrpnových studentských protestů. „Byla jsem dost angažovaná, když jsem pochopila, jak je Pražské jaro krásné,“ vzpomíná.
Politika, umění a život ulice se mohou propojit
„Byla to jedna z nejkrásnějších zkušeností, jaké jsem měla, protože předtím jsem žila v komunistickém Polsku a tady se najednou ukázalo, že život může být svobodný a společenský, že politika a umění a život ulice se mohou propojit dohromady,“ říká Hollandová. „Byla jsem velmi mladá a byla to moje první důležitá politická zkušenost.“
Tehdejší události, příjezd vojsk Varšavské smlouvy i nástup normalizace Hollandová stále cítí jako živé; zároveň je však již schopna odstupu, což jí umožňuje film natočit. Právě absence odstupu prý dosud filmařům bránila, aby se tématu Palachova sebeupálení chopili. „Myslím, že v generaci filmařů, která to zažila, byla únava a hořkost.“
GALERIE
Tatiana Pauhofová (v popředí Agnieszka Hollandová) zdroj: Isifa
Hvězdně obsazené drama vychází ze skutečných událostí a z reálných postav. Jeho hlavní hrdinkou je advokátka Dagmar Burešová (Tatiana Pauhofová), která se ujala zastupování Palachovy matky Libuše (Jaroslava Pokorná) a bratra Jiřího (Petr Stach) ve zdánlivě beznadějné soudní kauze. Důvodem žaloby blízkých mrtvého studenta se stalo skandální nařčení od poslance Viléma Nového (Martin Huba). Ten Palachovo sebeobětování zlehčoval na stranickém mítinku v České Lípě lživým prohlášením o takzvaném „studeném ohni“.
Manžela statečné právničky, který stejně jako ona čelí nátlaku od prosovětských kolaborantů, ztělesnil Jan Budař. Další klíčové postavy ztvárnili Igor Bareš, Vojtěch Kotek, Ivan Trojan, Patrik Děrgel, Adrian Jastraban, Ivana Uhlířová, Stanislav Zindulka, Alois Švehlík a Miroslav Krobot.
Film se natáčel od 1. března v Praze, Všetatech, Žatci, Mělníku, České Lípě a Veltrusech, natáčení trvalo celkem 54 dní. Obsáhlé trikové sekvence vzniknou ve společnosti UPP. Film vzniká ve spolupráci s HBO Česká republika.
Režisérka Agnieszka Hollandová: Hořící keř (zdroj: ČT24)