Ojedinělý 3D film Pina je pastva pro oči, uši i duši

Praha – Snímek Pina režiséra Wima Wenderse, věnovaný německé choreografce Pině Bauschové, byl uveden v české předpremiéře na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech a jeho oficiální filmová premiéra v českých kinech byla naplánována na 8. září v rámci Festivalu tanečních filmů. První evropský hraný 3D film pak vstoupí do distribuce v Česku 15. září.

Film měl být původně společným projektem Wenderse a Bauschové, ale po úvodních záběrech Bauschová v červnu 2009 nečekaně zemřela a snímek vznikl bez její přítomnosti. Bylo tudíž nutné scénář předělat, což se pochopitelně ve výsledku citelně projevilo. Nelze však konstatovat zda k lepšímu, či horšímu, neboť režisér předkládá citlivý a umělecky hodnotný celek, který, i přes protesty autora, vyznívá jako pocta velké choreografce.

Wenders novou verzi postavil na slavných choreografiích Bauschové, které doplňují vyznání samotných tanečníků. Kromě divadelního prostoru jsou některá taneční čísla natočena v ulicích Wuppertalu nebo v přírodě. Tanečníci na Bauschovou vzpomínají ve svých rodných jazycích – vedle němčiny tak zazní ruština, angličtina, španělština nebo srbochorvatština.

Z výpovědí vyplývá, že angažmá v Tanztheateru znamenalo způsob života. Tanec v pojetí Piny Bauschové přestávaly limitovat fyzické dispozice či věk. Divák si při sledování prostorového zachycení tanečních projektů uvědomí, že „její“ tanečníci stárli spolu s ní a choreografie velmi výrazně odrážela životní etapy i duševní rozpoložení umělkyně.

Pro milovníky tanečního umění je film lahůdkou, neboť Wenders k tématu přistoupil citlivě a s velkou pokorou. Z celku ovšem vyplývá, že počítal s poučeným divákem. Ten, kdo o významu Piny Bauschové a její práci nikdy neslyšel, se příliš informací nedozví. Ale pokud je otevřen novým zážitkům, odejde z kina o jeden nevšední obohacen, neboť její novátorské choreografie, které režisér přenesl do filmového jazyka, jsou stále zajímavé a silné ve své hledačské výpovědi.

Film Wima Wenderse po premiéře na letošním Berlinale už získal několik cen.

Pina Bausch se narodila v Solingenu 27. června 1940. V patnácti letech začala studovat na tanečním oddělení Folkwang Schule v Essenu, pod vedením Kurta Joosse. Na přelomu padesátých a šedesátých let pobývala ve Spojených státech.

Jako choreografka debutovala dílem Fragment (1968) na hudbu Bély Bartóka, které vytvořila pro soubor Folkwang-Ballett, který vedl Kurt Jooss, kde pak v letech 1969–1973 působila jako umělecká vedoucí, choreografka a tanečnice. Jejími hlavními spolupracovníky v tomto období byli Kurt Jooss, Antony Tudor a zvláště Jean Cébron. 

V roce 1973 jí svěřil intendant wuppertalského divadla Arno Wüstenhöfer vedení tamějšího baletního souboru. Do té doby tradiční repertoár a styl provinční baletní company podrobila radikální proměně, včetně personálu. Nový soubor se zapsal do taneční historie jako Wuppertal Tanztheater, později jako Tanztheater Wuppertal Pina Bausch.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Filmování je to, kým jsem.“ Cruise dostal Oscara, zatím čestného

Tom Cruise se po několika nominacích dočkal Oscara. Prestižní filmové ocenění ovšem nezískal zatím za konkrétní herecký výkon, ale v podobě čestné ceny za celoživotní dílo. Mimo jiné za snahu bránit kina před konkurencí streamingu.
před 23 hhodinami

Možná je něco ve vodě. Patnáct výtvarníků spojují Louny a výstava

Galerie města Loun slaví patnáct let činnosti a na připomenutí připravila výstavu patnácti lounských výtvarníků. Všichni představovali svou tvorbu už i dříve právě v prostorách této galerie.
16. 11. 2025

Česko získá další peníze z evropských a norských fondů, půjdou do kultury i vědy

Stát podepsal memorandum, díky kterému má získat dalších pět a půl miliardy korun z Fondů Evropského hospodářství a Norska. Prostředky přinesou více peněz na vzdělávání, kulturu, vědu či životní prostředí. Podporu ovšem získají pouze ty projekty, které usilují o snižování ekonomických a sociálních rozdílů. Peníze do fondů vkládají Island, Lichtenštejnsko a Norsko – tedy země, které nejsou součástí Evropské unie. Státy tím chtějí spolupráci s členskými zeměmi posílit. V minulosti fondy podpořily třeba i výstavbu památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku – a to částkou čtyřicet milionů korun. Česko je pátým největším příjemcem této podpory.
16. 11. 2025

Holywood místo Hollywoodu. Papež pozval filmaře

Papež Lev XIV. si přeje „prohloubit dialog se světem filmu“. O víkendu přijal ve Vatikánu hollywoodské hvězdy, řekl jim, že by se mělo udělat víc pro kina, která bojují o přežití, aby bylo zachováno skupinové sledování filmů. Dříve se už soukromě setkal s herci Robertem de Nirem či Al Pacinem. Prozradil také, které filmy jsou jeho oblíbené.
15. 11. 2025Aktualizováno15. 11. 2025
Načítání...