Praha - Pravděpodobně nejcennější rukopis ve sbírkách českého státu, Kodex vyšehradský, prozkoumá odborná komise. Národní knihovna, v jejichž sbírkách je rukopis uložen, chce totiž zjistit stav cenné knihy a zajistit pro ni takové podmínky, aby zůstala uchována v co nejlepším stavu.
Odborníci posuzují stav rukopisu za miliardu
Kodex z roku 1085-1086, jehož hodnota se odhaduje na miliardu korun, byl vystaven naposledy koncem 50. let minulého století. Národní knihovna chce cennou památku představit veřejnosti opět na přelomu let 2014/2015, záležet ale bude na doporučení odborné komise.
Vyšehradský kodex se bude zkoumat a posuzovat po téměř třiceti letech, kdy proběhlo detailní posouzení naposled. V jeho závěru bylo doporučeno uchování rukopisu v trezoru s předepsaným klimatem a vlhkostí s co nejmenší frekvencí manipulace. "Tehdejší odborníci si uvědomovali, že se restaurátorské metody velmi rychle vyvíjejí a doporučili žádné zásahy neprovádět," doplnila Miroslava Hejnová, ředitelka Úseku historických a hudebních fondů NK.
Ředitel Národní knihovny Tomáš Böhm proto ustavil komisi odborníků, která posoudí další postup pro uchování památek v co nejlepším stavu. Ke své práci využije moderní digitalizační technologie: prostřednictvím digitálních kopií srovná třeba sprašování barevných pigmentů nebo odpadávání zlacení. Mikrobiologickými stěry zase zjistí případnou přítomnost plísní. „Už před jmenováním komise jsme věděli, že jsou problémy s vazbou a že dochází ke sprašování barev,“ upozornil Böhm.
Kromě Vyšehradského kodexu posoudí komise také fyzický stav Pasionálu abatyše Kunhuty z počátku 14. století. Oba rukopisy spolu s Velislavovou biblí byly v roce 2005 zařazeny mezi národní kulturní památky.
Vyšehradský kodex je označován za nejvýznamnější a nejcennější rukopis chovaný v České republice. Tento evangelistář vznikl pravděpodobně v některém z bavorských klášterních skriptorií na objednávku některého z českých benediktinských klášterů. Jméno mu dalo místo jeho posledního uložení. Vzhledem k hypotéze badatelů, že byl určen pro královskou korunovaci Vratislava II. - či pro její pozdější připomínku -, jež se uskutečnila 15. června 1086, bývá někdy řazen k českým korunovačním klenotům.
Pasionál abatyše Kunhuty je soubor pěti duchovních textů z počátku 14. století vzniklý z popudu Kunhuty Přemyslovny, dcery Přemysla Otakara II, která po smrti své tety Anežky České převzala její úlohu v klášteře na Františku, kde pečovala o nemocné. První text byl sepsán již okolo roku 1312 a celé dílo bylo dokončeno někdy okolo roku 1321, v době Kunhutiny smrti. V knize je vložen dvoulist, kde je abatyše Kunhuta zobrazena jako princezna (korunována dvěma anděly) a jako nevěsta Kristova. Její podobizna je ovšem rozmazaná. Usuzuje se, že byla slíbána coby vzácná relikvie.