Od roku 1945 padáme šupem dolů

Praha – V nakladatelství Mladá fronta vychází kniha spisovatele Rudolfa Čechury s názvem Namydlená šikmá plocha. Román o době zprvu plné nadějí, z nichž mnohé postupně vyhasínají, zpracovává atmosféru prvních tří poválečných let a za pomoci literární zkratky obsáhne události až do roku 1995. Do velkých dějin se prolíná i půlstoletí dramatických změn města Mostu, pro pozdější dobu obecně příznačných.

V prvních dnech května 1945 se do Mostu vrací mírový život. Přijíždějí zatím nuceně vystěhovaní hraničáři, organizuje se odsun Němců, občas se ještě ozve střelba, budoucí národní správci si vybírají německý majetek – nemovitosti, dílny, výrobny.

Dva mladí kamarádi, Václav a vypravěč jejich společného příběhu Jan, vstupují do Revoluční gardy, z níž se už v létě formuje Sbor národní bezpečnosti. Co jim přinese budoucnost? Rozdělí je únor 1948. Václavova kariéra rychle stoupá, Janovy osudy napovídá titul knihy.

Rudolf Čechura ( *1931)

vydal až dosud přes dvacet knih. Dobrou polovinu tvoří literatura pro děti – jeho Maxipes Fík baví malé čtenáře už druhé generace. Totéž platí o seriálu povídek Dr. Sherlock Holmes v Čechách, vysílaných v populárním rozhlasovém Meteoru. Podmínkou každé zápletky byl přírodovědný nebo technický poznatek, na který musel autor – původně učitel, pak redaktor časopisu Věda a technika mládeži a ještě později (nedobrovolně) spisovatel z povolání – fabulovat sherlockovský příběh.

Dalším Čechurovým žánrem jsou detektivky pro dospělé – poslední z publikovaných, nazvaná Jako zvíře, vyšla v roce 2007. Vedle oddechových knížek však průběžně píše prózy o životních peripetiích mužů – zhruba svých vrstevníků – v letech padesátých, šedesátých až dnešních, které směly být vydány až po roce 1989. Patří sem Šperhák (vyd. 1996), Pestrý život (2004) a rovněž Namydlená šikmá plocha, svým závěrem vyvolávající v čtenáři hluboké citové pohnutí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 7 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 7 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 8 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 11 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 18 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...