Praha – Mirek Dušín, Jindra Hojer, Jarka Metelka, Červenáček a Rychlonožka – pět kluků (nebo spíše hochů, to označení se k nim hodí lépe), které by dokázali jistě vyjmenovat Češi napříč třemi generacemi. Ti, kteří dnes odpoledne zavítají do Obecního domu, si mohou potřást rukou s Jindrou Hojerem, mužem, který se stal předobrazem jedné z postav v komiksech a knihách Jaroslava Foglara. "Rychlošípácké" odpoledne je doprovodným programem výstavy Bimba – Dobrodružství Bohumila Konečného. Tato expozice představuje malíře, který ilustroval také mimo jiné foglarovky – vedle známějšího Zdeňka Buriana.
Obecní dům nabízí: Potřeste si rukou s Jindrou Hojerem
Bohumil Konečný alias Bimba ilustroval v roce 1942 Foglarovu knihu Přístav volá. Ve spolupráci s populárním spisovatelem pokračoval pak i v 60. letech. Vzhledem k šibeničním termínům zakázek se na ilustracích podílel společně s Gustavem Krumem. Bimbovo obrázky najdeme v knihách Pod junáckou vlajkou, Devadesátka pokračuje, Stínadla se bouří a Dobrodružství v Zemi nikoho.
Komiksové Rychlé šípy
- komiks vycházel od roku 1938 do roku 1989, s přestávkami v období války a komunismu; celkem má 316 pokračování
- Autorem textu byl Jaroslav Foglar
- Kreslíři: Jan Fischer (první série v časopisech Mladý hlasatel a Vpřed), Marko Čermák
Za války, na objednávku Jaroslava Foglara, vznikla asi nejslavnější kresba Rychlých šípů – pohledu, kdy shlížejí z věže kostele sv. Jakuba do Stínadel. Jejím autorem je právě Bimba, i když dlouho se autorství připisovalo Janu Fischerovi.
Po jeho smrti měl štafetu v ilustrování Rychlých šípů Konečný převzít, nedohodl se však s Jaroslavem Foglarem na vypořádání autorských práv. Ilustrací se ujal Marko Čermák.
„Rychlošípácké“ odpoledne v Obecním domě
- Od 16:00
- Setkání a diskuse s Jindrou Hojerem; autogramiáda
- Režisér Václav Marhoul bude číst z jedné z Foglarových knih
- Komentovaná prohlídka s kurátorem Janem Hosnedlem
Dobrodružství Bohumila Konečného
Výstava ukazuje Konečného ilustrace knih Jaroslava Foglara a Otakara Batličky, reklamní tvorbu (např. pro firmy Baťa, Prazdroj, Petrof, Jablonex nebo Sigma Pumpy), ilustrace k časopisu Vpřed, první české pin-up girls, ale i tvorbu v duchu socialistického realismu a průběžně vznikající volnou tvorbu.
Bohumil Konečný je také autorem výtvarné podoby komiksové hrdinky Amazony, kterou jeho obdivovatel Petr Sadecký po své emigraci do SRN upravil domalováním rudé hvězdy na čelo. Vytvořil z ní ženu Říjnové revoluce - Octobrianu – údajnou hrdinku undergroundového komiksu vzniklého v SSSR. Tato legenda měla na Západě počátkem 70. let velký ohlas.