Stockholm - Letošní Nobelovu cenu za literaturu získala německá spisovatelka rumunského původu Herta Müllerová (1953). Hlavním tématem jejích knih je život v totalitním režimu, němčinu používá v její archaické, konzervativní podobě. Vydala přes dvě desítky titulů, které byly přeloženy do více než 20 jazyků; čeština mezi nimi není. Medaili, diplom a deset milionů švédských korun (zhruba 25 milionů Kč) převezme laureátka spolu s ostatnímu letošními držiteli 10. prosince, v den výročí smrti vynálezce dynamitu Alfreda Nobela.
Nobelovu cenu dostala „poetička současné němčiny“ Herta Müllerová
Müllerová se narodila v západorumunském Banátu v německy mluvící rodině. Vystudovala němčinu a rumunskou literaturu na Temešvárské univerzitě. Než se dala na dráhu spisovatelky, živila se jako překladatelka ve strojírenské továrně. Byla ale vyhozena poté, co odmítla spolupracovat s rumunskou tajnou policií. Posléze pracovala jako vychovatelka v mateřské škole a soukromě dávala lekce němčiny. V roce 1987 se jí podařilo společně s jejím tehdejším manželem, spisovatelem Richardem Wagnerem, emigrovat do Německa, kde působila na univerzitách. V současné době žije v Berlíně.
„Nikdy jsem nepsala knihu rumunsky, ale samozřejmě jsem se v tomto jazyce zabydlela a rumunsky psát umím, je ale docela dobře možné, že i když používám německá slova, je ve větě rumunský pohled,“ uvedla spisovatelka.
GALERIE
videogallery_00069064
Debutovala v roce 1982 sbírkou povídek Niederungen (Údolí), kterou zasadila do prostředí malé rumunské vesnice obývané německou menšinou, z níž sama pocházela. Tehdejší rumunský režim knihu okamžitě zcenzuroval. V nezkrácené verzi vyšla o dva roky později v západním Německu, kam byla propašována. Ve vlasti vydala ještě knihu Drückender Tango (Tísnivé tango). Následoval zákaz publikování kvůli její kritice vlády rumunského diktátora Nicolae Ceaušeska.
„Tematizuje teror, násilí, v jejím díle je velké množství utíkajících a navracejících se lidí; čerpá převážně ze své zkušenosti,“ říká docent Milan Tvrdík z Ústavu germánských studií Filozofické fakulty UK. "Texty jsou napsané nádherným jazykem, který se může jevit jako archaický a konzervativní. Rozmlouvá se slovem, slovo je pro ni tím nejhlavnějším, její vlastí; to je jeden z důvodů, proč je nazývána poetičkou současné němčiny," dodává.
Müllerová je dále autorkou románů Pas (1992) a Země zelených švestek (1993). V roce 1994 získala nejprestižnější německé ocenění za literaturu, Kleistovu cenu. V roce 1999 byla hostem Festivalu spisovatelů Praha a o tři roky později byla pozvána na konferenci Literatura, hodnoty a evropská identita, kterou v Praze organizovala Nadace Konrada Adenauera. V minulosti kritizovala východoněmecké autory, kteří kolaborovali s tajnou službou Stasi. V roce 1997 vystoupila z německého PEN klubu (P.E.N.-Zentrum Deutschland) na protest proti sloučení s jeho bývalou východoněmeckou obdobou. V roce 2008 protestovala proti účasti dvou informátorů někdejší rumunské tajné policie Securitate v programu Rumunského kulturního institutu v Berlíně.
Ve více jak stoleté historii udělování Nobelovy ceny za literaturu je Müllerová teprve dvanáctou vítězkou. Z Němců si nejvyšší literární ocenění naposledy připsal před deseti lety spisovatel Günter Grass.
Seznam dosavadních nositelek Nobelovy ceny za literaturu
1909 - Selma Lagerlöfová (1858-1940), švédská básnířka a prozaička
1926 - Grazia Deleddová (1871-1936), italská spisovatelka
1928 - Sigrid Undsetová (1882-1949), norská spisovatelka
1938 - Pearl S. Bucková (1892-1973), americká prozaička
1945 - Gabriela Mistralová (1889-1957), chilská básnířka
1966 - Nelly Sachsová (1891-1970), v Německu narozená básnířka židovského původu, žijící ve Švédsku
1991 - Nadine Gordimerová (1923), jihoafrická spisovatelka
1993 - Toni Morrisonová (1931), americká spisovatelka
1996 - Wislawa Szymborská (1923), polská básnířka
2004 - Elfriede Jelineková (1946), rakouská spisovatelka a dramatička
2007 - Doris Lessingová (1919), britská spisovatelka
2009 - Herta Müllerová (1953), německá spisovatelka