Nikdo by mi nevěřil, proč jsem chtěl umřít. Hodinový hoteliér se rozloučil s Landovským

Praha - Jeden omšelý byt a v něm čtyři lidé, z nichž žádný nemá budoucnost. Divadlo na Vinohradech uvedlo 16. října, v předvečer posledního rozloučení s Pavlem Landovským, jeho nejslavnější hru - Hodinového hoteliéra. Landovský se měl premiéry zúčastnit, zemřel týden před prvním uvedením, 10. října, ve věku 78 let. Rozloučit se s ním může veřejnost dnes od 11:00 do 12:30 v pražském kostele sv. Ignáce.

Nahrávám video

Landovský napsal Hoteliéra, když mu bylo dvaatřicet, přesto vložil do úst dvou starců hluboké a přesvědčivé myšlenky o životě. Hru v roce 1969, za nejslavnější éry pražského Činoherního klubu, režíroval Evald Schorm. Čtveřici, jež se sejde ve zchátralém měšťanském bytě, si zahráli Oldřich Nový, Jana Břežková, Miroslav Homola a František Husák. 

"Mně se chtělo jednou v životě umřít a nikdy jsem nikomu neřekl proč, protože by mně to nikdo nevěřil…" /citace ze hry Hodinový hoteliér/

„Pamatuji si na to, byla to senzace. Měl jsem z té hry veselý pocit, ale teď když jsem se s ní potkal jako starej páprda, je mi z ní strašně smutno,“ srovnává Oldřich Vlach, který je jedním z herců aktuálního vinohradského nastudování. Objeví se v roli pana Hanzla, jeho partnerem v roli Fány je Jaroslav Satoranský.

Na začátku příběhu jsou dvěma protivnými dědky, kteří za úplatu půjčují svůj byt páru mladých milenců (Markéta Frösslová, Pavel Batěk), na konci diváci vnímají jejich hluboké a dojemné osudy a věří jim každé slovo. „Ty ztracené existence mají někde v sobě hluboký lidský potenciál, který dokáže měnit věci k lepšímu,“ domnívá se režisér Ivan Rajmont.

Při nastudování Hodinového hoteliéra v Činoherním klubu asistoval režisérovi Evaldu Schormovi v rámci své studijní praxe. Samostatně pak připravil další Landovského hry. Splatit se mu nyní chystá jeden divadelní dluh - v Liberci totiž připravuje jeho hru Pro tentokrát zbohatneme, kterou Landovský považoval za jednu z nejlepších, jakou napsal. Přesto se zatím nikde nehrála.

Hodinový hoteliér / Pavel Batěk, Markéta Frösslová
Zdroj: Viktor Kronbauer/Divadlo na Vinohradech

Na rozdíl od Hodinového hoteliéra, který se zachoval také na záznamu jako rozhlasová hra s Rudolfem Hrušínským a Radovanem Lukavským. O nastudování Hoteliéra se v roce 2011 pokusil Jan Kačer s bývalým kolegou z Činoherního klubu Vladimírem Pucholtem, aby nemocnému příteli Landovskému vrátili chuť do života. Scénické čtení nakonec proběhlo komorně v jedné pražské galerii. Jeho vznik zachytil v dokumentu Hoteliér režisér Josef Abrhám ml. 

Hodinový hoteliér dal také název knize, kterou Landovský před rokem pokřtil na scéně Činoherního klubu. Je prvním souborným vydáním jeho dramatického díla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 13 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
včera v 16:55

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
včera v 16:01

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...