New York vystavuje Picassovy kytary

New York – Pablo Picasso, jenž je považován za jednoho ze zakladatelů kubismu, je známý především jako malíř, byl ale i sochařem. Právě jeho sochy můžou nyní vidět návštěvníci Muzea moderního umění v New Yorku, které chystá výjimečnou výstavu děl tohoto španělského umělce. Návštěvníci mohou do konce července obdivovat takzvané Picassovy kytary.

Připravovaná výstava nabídne mimo jiné dvě ikonické sochy Pabla Picassa, jež obě představují kytary. Vznikly mezi lety 1912 a 1914 a autor je věnoval Muzeu v rodné Málaze v roce 1970. „Genialita těchto Picassových soch spočívá v tom, že si nevybral pompézní námět, ale předmět každodenního života. Podobná díla v jeho tvorbě nevidíte,“ komentuje zmíněná Picassova díla kurátorka výstavy Anne Ulmanová.

Picassovy sochy, všelijak poslepované a omotané provázky, vyvolaly ve své době poprask. „Když myslíte na sochu jako výtvarné dílo, každý si představí výtvor z bronzu nebo mramoru, který znázorňuje postavy hrdinů, šlechticů nebo generálů. Picasso ale vytvořil běžný předmět a použil pomůcky, které mají i děti ve školách,“ dodává Ulmanová.

Nahrávám video

Umělec na obraz lepí i kusy papíru – často tapety nebo noviny. Tím pádem se vlastně jedná o první koláže v umění. Picassovy „kytary“, zapůjčené Muzeem Pabla Picassa v Málaze, jsou v umělcově tvorbě naprosto ojedinělé.

Picassovo dílo se řadí do několika období. Některé názvy období Picassovy tvorby jsou předmětem sporů. Asi nejuznávanější je dělení, které začíná modrým obdobím (1901–1904). To je typické tmavými obrazy vyvedenými v modrých a modrozelených barvách, strohou barevností a smutnými náměty (prostitutka nebo žebrák). Následovalo růžové období (1905–1907, jež má veselejší nádech s oranžovými a růžovými barvami) a období ovlivněné Afrikou (1908–1909), kdy vznikly slavné Avignonské slečny, inspirované předměty přivezenými z Afriky.

Další jeho tvorba se označuje jako analytický kubismus (1909–1912). Ten vytvořil společně s Braquem. Je charakteristický temnými obrazy, jež jsou vyvedené v hnědých barvách. Následoval syntetický kubismus (1912–1919). V tomto dalším stupni kubismu lepí na obraz i kusy papíru, často tapety nebo noviny. Objevuje se tak vlastně již zmiňované první použití koláže v umění. V Picassově pozdní tvorbě je patrný surrealismus, díla jsou směsicí stylů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Muse na desátém albu zachytili signál z vesmíru

Anglická skupina Muse vydává desáté album. Kapela ve své hudbě dlouhodobě čerpá ze sci-fi motivů, její tvorba bývá řazena do žánru vesmírného rocku. Na nové desce The Wow! Signal odkazuje k mimozemským civilizacím.
před 19 hhodinami

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
29. 6. 2026

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
29. 6. 2026

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Evropský pohled