New York vystavuje Picassovy kytary

New York – Pablo Picasso, jenž je považován za jednoho ze zakladatelů kubismu, je známý především jako malíř, byl ale i sochařem. Právě jeho sochy můžou nyní vidět návštěvníci Muzea moderního umění v New Yorku, které chystá výjimečnou výstavu děl tohoto španělského umělce. Návštěvníci mohou do konce července obdivovat takzvané Picassovy kytary.

Připravovaná výstava nabídne mimo jiné dvě ikonické sochy Pabla Picassa, jež obě představují kytary. Vznikly mezi lety 1912 a 1914 a autor je věnoval Muzeu v rodné Málaze v roce 1970. „Genialita těchto Picassových soch spočívá v tom, že si nevybral pompézní námět, ale předmět každodenního života. Podobná díla v jeho tvorbě nevidíte,“ komentuje zmíněná Picassova díla kurátorka výstavy Anne Ulmanová.

Picassovy sochy, všelijak poslepované a omotané provázky, vyvolaly ve své době poprask. „Když myslíte na sochu jako výtvarné dílo, každý si představí výtvor z bronzu nebo mramoru, který znázorňuje postavy hrdinů, šlechticů nebo generálů. Picasso ale vytvořil běžný předmět a použil pomůcky, které mají i děti ve školách,“ dodává Ulmanová.

Nahrávám video

Umělec na obraz lepí i kusy papíru – často tapety nebo noviny. Tím pádem se vlastně jedná o první koláže v umění. Picassovy „kytary“, zapůjčené Muzeem Pabla Picassa v Málaze, jsou v umělcově tvorbě naprosto ojedinělé.

Picassovo dílo se řadí do několika období. Některé názvy období Picassovy tvorby jsou předmětem sporů. Asi nejuznávanější je dělení, které začíná modrým obdobím (1901–1904). To je typické tmavými obrazy vyvedenými v modrých a modrozelených barvách, strohou barevností a smutnými náměty (prostitutka nebo žebrák). Následovalo růžové období (1905–1907, jež má veselejší nádech s oranžovými a růžovými barvami) a období ovlivněné Afrikou (1908–1909), kdy vznikly slavné Avignonské slečny, inspirované předměty přivezenými z Afriky.

Další jeho tvorba se označuje jako analytický kubismus (1909–1912). Ten vytvořil společně s Braquem. Je charakteristický temnými obrazy, jež jsou vyvedené v hnědých barvách. Následoval syntetický kubismus (1912–1919). V tomto dalším stupni kubismu lepí na obraz i kusy papíru, často tapety nebo noviny. Objevuje se tak vlastně již zmiňované první použití koláže v umění. V Picassově pozdní tvorbě je patrný surrealismus, díla jsou směsicí stylů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

V chrámu Sagrada Família je práce jako na kostele. Ale už s nejvyšší věží světa

Papež Lev XIV. požehná 10. června nejvyšší kostelní věži světa. Vzpíná se teprve od letošního roku nad chrámem Sagrada Família v Barceloně, který na své dokončení čeká už od konce devatenáctého století. Tehdy své vize do návrhu promítl katalánský architekt Antoni Gaudí. Bazilika se stala jeho tvůrčí posedlostí a byl zde i pohřben poté, co přesně před sto lety zemřel.
08:00Aktualizovánopřed 27 mminutami

Dua Lipa či Bezos slavili svatbu v Itálii. Nejsme zábavní park, zní od místních

Zpěvačka Dua Lipa a herec Callum Turner se vzali. Oslavu sňatku uspořádali slavní britští novomanželé v Palermu – což pro místní znamenalo omezení. Mluví se tak o privatizaci veřejných historických míst elitou. Romantická místa v Itálii si k začátku společného života dříve vybrali také třeba herec George Clooney nebo miliardář a majitel Amazonu Jeff Bezos.
před 1 hhodinou

Chaty navrhovali i známí architekti, lidé je pak napodobovali

Když lidé v minulém století získali více volného času, začali ho trávit mimo jiné na chatách. Tomuto fenoménu ve světě architektury se věnuje aktuální výstava v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze. Záliba v chataření v tuzemsku přetrvává i dnes – i když se dá očekávat, že chatařů bude spíše ubývat.
před 2 hhodinami

VideoKniha přibližuje, jak se žilo služkám

Vstávaly první a poslední chodily spát. Služebné pracovaly téměř v každé měšťanské rodině. Polská novinářka a spisovatelka Joanna Kuciel-Frydryszaková pátrala po jejich pozapomenutých dějinách. Její kniha Služky pro všechno vyšla i česky v překladu Michaely Alexy. „Nebyla to komfortní situace – a to pro nikoho z té rodiny. Služky stály u stolu a znaly všechna tajemství rodiny,“ říká autorka. V případě neposlušnosti je zákon dovoloval trestat výpraskem. Jejich situace se začala zlepšovat až po první světové válce.
před 18 hhodinami

Havlová jmenovala členem dozorčí rady knihovny Tomáše Šídla

Dozorčí i správní rada Knihovny Václava Havla je usnášeníschopná. Dagmar Havlová jmenovala před svým odstoupením od dohody o spolupráci na projektu knihovny do dozorčí rady knihovny Tomáše Šídla, někdejšího výkonného ředitele knihovny. Vyplývá to z informací ve sbírce listin a vyjádření člena správní rady knihovny Davida Duška pro agenturu ČTK. Stále ale nejsou vyřešena práva k pokračování knihovny, dodal.
před 22 hhodinami

Ceny ve Varech letos převezmou Gyllenhaalová a Eisenberg

Karlovarský filmový festival oznámil v pondělí dva zahraniční hosty, které ocení na nacházejícím šedesátém ročníku. Ze Spojených států dorazí Jesse Eisenberg a Maggie Gyllenhaalová.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026

Zoufalí Kubánci dělají zoufalé věci, popisuje fotograf Šibík

Fotograf Jan Šibík už desítky let přináší svědectví z míst, odkud jiní utíkají. Opakovaně se vrací mimo jiné na Kubu. V karibské zemi, která se potýká s hospodářskou krizí, při své poslední návštěvě vnímal velkou apatii a zoufalství, popsal v Interview ČT24 vedeném Terezou Willoughby.
8. 6. 2026

Nejen Řekové se ptají: Není Nolanova Odyssea málo řecká?

„Let’s Go!“ volá Matt Damon coby Odysseus v jedné ze scén. Zatím jen v traileru, do kin se film Christophera Nolana podle Homérova eposu dostane až v červenci. Nicméně zmíněná věta je součástí kritických hlasů vůči Nolanovu přístupu ke starořecké klasice. Mnohé totiž udivuje, že v této adaptaci příběhu ithackého krále chybí řečtí herci i respekt k Homérově předloze.
8. 6. 2026
Načítání...