Brusel - Muzeum komiksu v Bruselu slaví pětadvacet let existence. A plánuje expanzi do zahraničí. Belgie je v oblasti komiksu světovým fenoménem: má nejvíc autorů obrázkových knih na kilometr čtvereční na světě.
Někdy se mu říká „deváté umění“ a v Belgii klidně může komiks nosit hrdě i přívlastek „národní“. Bruselské muzeum komiksu má navíc punc monarchie, u jeho vzniku totiž stál sám belgický král Badouin Belgický. V desetimilionové zemi si přes půl milionu obyvatel nějakým způsob vydělává na živobytí právě díky komiksu.
Mnohé obrázkové příběhy směřují do světa. Takové plány má v současnosti i jeho bruselská svatyně. „Jsme teď ve fázi, kdy můžeme využít naše know-how i mimo Brusel,“ uvedl ředitel komunikace muzea Willem Degraeve (stránky muzea najdete zde).
Na mušce má zatím jiná města v Belgii a Francii. Právě od sousedů přijíždí čtyřicet procent zahraničních návštěvníků. Čím dál častěji však přijíždějí také milovníci kreslených příběhů z Číny. „Doporučili mi to přátelé. Je to takový kulturní symbol Bruselu,“ říká jedna z čínských návštěvnic. Hrdinové z obrázkových knížek, ať už zrzavý reportér Tintin, nebo malí modří skřítci, jsou ve světě rozhodně známější než unijní politici a belgičtí panovníci.
Muzeum však nelpí pouze na legendách. Belgický farmář Dickie se stal komiksem roku před 13 lety. Jeho tvůrce později uspěl také ve světě animace a filmu. „Když mi bylo třináct let, byl jsem tu s otcem. Díval jsem se kolem a nikdy bych si nepředstavil, že bych tady mohl mít alespoň stránku,“ vypráví autor komiksu Pieter De Poortere.
V Muzeu komiksu tento rok vystavovali i Češi Jaroslav Rudiš a Jaromír Švejdík, autoři příběhů Aloise Nebela. „Je to uvedení Aloise Nebela do komiksové síně slávy. Tohle je takové centrum evropského komiksu,“ uvedl tehdy výtvarník a zpěvák Švejdík. „V Belgii je komiks to, co u nás divadlo. Takže tohle je něco jako Národní divadlo.“
Čtvrt století oslavilo Muzeum komiksu dvěma novými výstavami. Ročně ho navštíví přes 200 tisíc lidí a patří k desítce nejpopulárnějších atrakcí v Bruselu. Na lásce k obrázkovým příběhům se shodnou i věčně rozdělení Vlámové a Valoni.
