Praha – Před sto devadesáti lety se narodil zakladatel genetiky a autor základních zákonů dědičnosti Gregor Johann Mendel. Jeho život a objevy připomene výstava v Národním technickém muzeu, která ukáže nejen rukopis jeho stěžejního díla Pokusy s rostlinnými hybridy, ale díky interaktivní expozici vysvětlí i základní genetické principy.
Výstava Mendel 190, která seznámí návštěvníky s životem i objevy slavného přírodovědce, představí kromě rukopisu knihy Pokusy s rostlinnými hybridy i osobní věci Gregora Johanna Mendela, například jeho biskupskou mitru, berlu a prsten, nebo sadařské nářadí a mikroskopy. Mendelovy objevy představí výstava interaktivní formou, křížení si návštěvníci vyzkouší při hře na dotykové obrazovce.
Po deseti letech končí rekonstrukce Národního technického muzea. To je pro návštěvníky otevřené již téměř rok, nové expozice ale stále přibývají. V říjnu bude otevřena nová stálá expozice věnovaná technice v domácnosti, v listopadu pak expozice aplikované chemie a měření času a na počátku příštího roku se otevře část muzea věnovaná dolům a metalurgii.
Unikátní rukopisy, které tvoří 12 dvoustránek popsaných základními rovnicemi genetiky, získal počátkem letošního roku brněnský opat po mnoha letech z Německa. Od té doby opustili Brno vůbec poprvé a jejich převoz provázela přísná bezpečnostní opatření i policejní doprovod.
Veřejnosti bude výstava otevřena 20. července, tedy v den, kdy se zakladatel genetiky narodil. V Národním technickém muzeu bude k vidění do 28. října.
Gregor Johann Mendel nebyl jen vědec, ale i církevní hodnostář, své objevy provedl během působení v augustiánském klášteře v Brně a ve své práci tak propojil vědu s vírou. Mendel se věnoval širokému spektru přírodních věd, od šlechtění, sadařství a ovocnářství až po meteorologii, astronomii nebo včelařství. Ve svém zkoumání vždy vycházel z toho, co viděl. Co a jak se dědí, zkoumal Mendel na hrachu setém, jehož pozorování se věnoval přes 9 let.
Na rozdíl od ostatních přírodovědců své doby nezkoumal rostlinu jako celek, ale sledoval jednotlivé znaky a jejich četnost. Tu pak zpracoval matematicky a přišel tak na principy, které položily základy moderní genetiky. Své poznatky shrnul Mendel v knize Pokusy s rostlinnými hybridy, kterou vydal v roce 1866. Během života ale tento významný přírodovědec uznáván nebyl a ke znovuobjevení jeho myšlenek došlo až na počátku dvacátého století. Sám objevitel zákonů dědičnosti na nezájem soudobé vědy podle tradice reagoval slovy: „Můj čas přijde.“ Mendelovské principy jsou platné pro rostliny i živočichy a jejich platnost dodnes nikdo nevyvrátil.
Augustiánský klášter v Brně, kde Mendel působil, je nyní podle bývalého předsedy Akademie věd Václava Pačesa, který patří k prvním vědcům na světě, kterým se podařilo přečíst DNA, Mekkou biologie. Přání navštívit Mendelovo působiště má snad každý významný zahraniční vědec, který přijede do Prahy, řekl Pačes.
