Muzeum církevního umění se představuje

Plzeň - Nejcennější středověké sochy světců, obrazy, kněžská roucha, vitráže či monstrance ze západočeských kostelů a klášterů představuje nové Muzeum církevního umění plzeňské diecéze, jež bylo otevřeno v Plzni v bývalém františkánském klášteře. Muzeum také popisuje svět křesťanů a jejich liturgii. Součástí expozice je i areál kláštera.

„Muzeum není rozhodně galerií. Důležité bylo ukázat v dílech křesťanský život - kteří světci byli v úctě a proč, co znamenají pro věřícího člověka,“ uvedl spoluautor expozice Luděk Krčmář. Prostřednictvím jednotlivých předmětů expozice vypráví i historii křesťanství na západě Čech. Byť nyní západ Čech patří k nejméně religiózním regionům v zemi, právě tudy přinesli asi v 8. století západní misionáři křesťanství do Čech. Kvůli muzeu odborníci vůbec poprvé zpracovali historii křesťanství na území diecéze.

V přízemních ambitech a v kapitulní síni jsou k vidění sochy a obrazy, které zobrazují historické a svaté osoby a události ze života svatých. Návštěvníci tam najdou tematické okruhy zaměřené na zobrazování Panny Marie, na apoštoly, šiřitele víry a mučedníky, na světce a na patrony nebo na vyobrazení Kristova života.

Nahrávám video

Muzeum navazuje na bývalé Diecézní muzeum, které se ve františkánském klášteře, spojovaném se založením Plzně, otevřelo na konci 90. let 20. století. Je ale rozsáhlejší a nabízí koncepční pohled na křesťanství. „Zavede návštěvníky vůbec poprvé také do prostor kláštera, kam dosud nikdy nemohli vstoupit. Jsou to například prostory východního křídla. V bývalé nemocnici je nyní expozice klenotnice s vizuálně nejatraktivnějšími exponáty - poháry, monstrancemi, rouchy a podobně,“ upozornil architekt Jan Soukup, jenž se na opravách kláštera i na expozici muzea podílel.

  • Z výstavy v Muzeu církevního umění plzeňské diecéze autor: Petr Eret, zdroj: ČTK
  • Monstrance z Malesic u Stříbra z roku 1503 s původním pouzdrem autor: Petr Eret, zdroj: ČTK

K největším pokladům patří takzvaná Poleňská madona - obraz od Lucase Cranacha staršího z roku 1520, gotická stříbrná monstrance z Malesic s původním pouzdrem z roku 1503, dřevěný reliéf svatého Jiří bojujícího s drakem pocházející zhruba z roku 1520, středověké kalichy, vitráže gotických oken ze Žebnice z doby kolem roku 1340 a další cenné předměty. V klenotnici také návštěvníci spatří gotické kněžské roucho z Rokycan z roku 1380, naleznou zde rovněž nejstarší zachovanou skříň v Čechách zhruba z roku 1480, která sloužila k ukládání liturgických předmětů v plzeňské katedrále, či velké oltářní obrazy od nejvýznamnějších českých barokních umělců Petra Brandla, Václava Vavřince Reinera a Karla Škréty.

„Zajímavostí, jakou se nechlubí žádná jiná expozice v Česku, jsou v přízemí muzea kufry s kompletním vybavením polních kurátů z první světové války,“ informoval dále Soukup.

Na zřízení muzea, které bude spadat pod Západočeské muzeum v Plzni, přispěla téměř 40 miliony korun EU, uvedl biskup František Radkovský. Postupná oprava kláštera, kde muzeum, ale také další církevní instituce sídlí, přišla v posledních desetiletích na zhruba 180 milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Klempíř odmítl kritiku změn u dotací ze strany profesních asociací

Několik profesních organizací v kultuře kritizovalo změny podmínek dotačních řízení ministerstva kultury. Poukázaly na několik nových ustanovení, která v nich vyvolávají obavy o svobodu tvorby. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) odmítl, že cílem úprav je cenzura či omezování svobody umělecké tvorby. Asociacím vadí i očekávané personální změny v dotačních komisích ministerstva kultury, plyne z jejich vyjádření. Klempíře za údajné zavádění cenzury kritizovali také Piráti.
před 50 mminutami

Kvíz: Medvídkovi Pú je sto. Co si o něm pamatujete?

Přesně před stoletím, 14. října 1926, vydal britský spisovatel A. A. Milne první knížku o Medvídkovi Pú, inspirován hračkami svého syna. Za dva roky následovalo pokračování. Že hlavní hrdina si rád dá „něco menšího“, nejlépe med, je všeobecně známo. Ale co si ještě pamatujete z příběhů Púa, Kryštůfka Robina a dalších přátel ze Stokorcového lesa? Ověřte si v kvízu, jak pozorný jste byli čtenář nebo divák animovaných adaptací.
před 8 hhodinami

Ministerstvo kultury přehodnocuje podmínky spolupráce s kulturními subjekty

Ministerstvo kultury chce přehodnotit rozsah a podmínky spolupráce s kulturními subjekty, týká se to mimo jiné karlovarského filmového festivalu nebo Pražského jara. Cílem je podle resortu zajistit, aby účelnost a přínosy spolupráce odpovídaly prioritám nové Státní kulturní politiky pro roky 2026 až 2029.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Terra Incognita ukazuje, jak míry a média ovlivňují pohled na svět

Jak mediální a měřicí technologie ovlivňují naše vnímání světa a vztah k němu, se stalo hlavním tématem výstavy Terra Incognita v pražském Domě fotografie. K vidění jsou filmové eseje i prostorové instalace.
před 23 hhodinami

VideoDlouhý, Široký a Bystrozraký se potkali v Plzni

Plzeňské divadlo Alfa vstoupilo do své jubilejní, šedesáté sezony s novým vedením. Umělecký šéf Šimon Spišák režíroval hned první premiéru, kterou je tradiční pohádka Karla Jaromíra Erbena Dlouhý, Široký a Bystrozraký v částečně loutkovém nastudování.
před 23 hhodinami

Lněnička a Isteník točí film o věčně rozhádaných bratrech

Režisér Tomáš Pavlíček natáčí hořkou komedii s názvem Pořezat pár větví. Po filmech Chata na prodej nebo Přišla v noci se pustil do dalšího snímku o rodinných vztazích. Vzniká v koprodukci České televize.
včera v 14:43‌‌

Generace Z utrácí za umění více než jakákoliv jiná

Bohatí příslušníci generace Z utratili loni a v první polovině letošního roku průměrně za výtvarná díla více než jakákoli jiná generace. Ukázal to průzkum veletrhu umění Art Basel a švýcarské banky UBS. Nejmladší generace dospělých tak předstihla i zástupce z generace, která přicházela na svět po druhé světové válce a tomuto trhu předtím dlouho dominovala.
včera v 12:29‌‌

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
včera v 09:31‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.