Brno – Boji za svobodu a obětem totalit je věnován nový brněnský festival Moje 20. století. Jeho cílem je zprostředkovat osudy pamětníků mladé generaci a nabídnout související kulturní program. Jádrem jsou debaty s pamětníky nacismu i komunismu, bojovníky proti totalitám a vystoupení umělců, kteří bouřlivé 20. století reflektují ve svém díle. První ročník přehlídky začíná dnes a potrvá do listopadu. Organizátoři jej chtějí pořádat každoročně.
Moje 20. století přiblíží boj proti totalitám
„20. století je dnes již vlastně minulostí. Každým rokem ubývá čím dál více pamětníků nacistické i komunistické totality. Otázka tedy zní, co nastane poté, až nebudou žít pamětníci, kteří by dokázali svůj životní osud veřejně proklamovat. Zbudou nám učebnice, knihy, memoáry,“ řekl pořadatel Michal Doležel. Právě osobní setkání s pamětníky a vyslechnutí jejich pohnutých osudů bývá podle Doležela mnohem působivější než všechna líčení v učebnicích.
Část programu je určená pro širokou veřejnost, část pro školy. Vstup na všechny veřejné akce je zdarma, výjimkou je pouze koncert zpěvačky a houslistky Ivy Bittové, za který zájemci zaplatí 100 korun. Dějištěm přehlídky je kavárna Trojka v Domě pánů z Kunštátu. „Vybrali jsme si ji proto, že se zde setkávají studenti středních i vysokých škol,“ uvedl Doležel.
Z pamětníků letos pořadatelé pozvali například Pavla Frieda, vězně koncentračního tábora Terezín a předsedu Židovské obce v Brně, a Emila Bočka, jednoho z nejmladších československých letců, kteří za druhé světové války působili v britském letectvu. K hostům z umělecké sféry patří dokumentaristika Olga Sommerová, básník a politický vězeň Ivan Martin Jirous a písničkářka Dáša Vokatá.
Štěpán Hájek, farář Českobratrské církve evangelické
„Nezažil jsem to nejhorší, druhou světovou válku a totalitu padesátých let, ale zažil jsem 68. rok, normalizaci, a myslím si, že právě o té by se mělo mluvit, protože znamenala velký zářez do života lidí. Jak osobního, tak společenského… Ten tlak okolí je něco, co si myslím, že by si mohla mladá generace uvědomit a zároveň si klást otázku, jak takovým vnějším tlakům čelit, protože i dnes jsou různé tlaky a člověk si musí hledat své alternativy.“
Program postupně doplní řada výstav. Například fotograf Bob Pacholík představí své snímky z normalizačního Československa. Expozici nazvanou Propaganda pro nejmenší utvoří politicky podbarvené obrázky pro děti. V 50. letech je vytvořil autor Ferdy Mravence Ondřej Sekora a vyšly v knize O zlém brouku Bramborouku, jež byla součástí propagandistické kampaně přičítající rozšíření mandelinky bramborové americkým imperialistům.