Vídeň - Rakouský architekt Friedensreich Hundertwasser proslul nejdříve jako malíř především pestrobarevnými obrazy, ve kterých spojoval abstraktní a konkrétní prvky v dekorativní celek s ústředním motivem spirály jako symbolu harmonie a nekonečna. Jako architekt byl známý tím, že absolutně odmítal rovnou linii. Jeho stavby oplývají pestrostí, barevností a nepravidelností. Nesmějí na nich chybět věžičky, kupole, mozaiky, keramické prvky, nepravidelně rozházená okna různých velikostí a rozmanité střechy. Na základě jeho vizí bylo postaveno na 200 menších nebo větších objektů především v Rakousku a v Německu.
„Je to skutečně svérázný, dosti výstřední umělec, ale jeho dílo má zvláštní vnitřní jednotu a proto ho mám velmi rád,“ poznamenává architekt Zdeněk Lukeš. „Rozhodně je to pozoruhodná osobnost, které se podařilo vytvořit originální styl,“ doplňuje Jiří Kotalík z Akademie výtvarných umění.
„Architekti vesměs Hundertwasserovu architekturu odmítali. Zde došlo k naprostému vymezení mezi veřejností, která jeho domy miluje a architekty, kteří o nich vždy hovořili se značným despektem a označovali je za kýčovité,“ upozorňuje na rozporuplné přijetí staveb Zdeněk Lukeš.
„Já si myslím, že jeho domy jsou spíš než architektura reklamním poutačem, skvělým marketingovým tahem. Což dokládá Hundertwasserův první dům. Byl to vlastně panelákový, sociální dům, který tehdejší radnice nechala architektem dodělat, dozdobit. Což bylo geniální. Tím vznikla nejen nová vídeňská atrakce, ale oživila se i dosud nezajímavá a nudná vídeňská čtvrť,“ upozorňuje Kotalík.
Spory o název Hundertwasserova domu
Shodou okolností Hundertwasser dostal jakoby symbolicky ke svým dnešním nedožitým 80. narozeninám nedobrý dárek: jak dnes oznamuje časopis Trend, musí být podle nejnovějšího verdiktu vídeňského obchodního soudu proslulý Hundertwasserův dům přejmenován. Architekt byl výstavbou vídeňského domu pověřen městskými orgány v roce 1979. Kvůli platným předpisům si musel na stavební část projektu najmout architekta, který navrhl základní konstrukci domu. Tím byl Josef Krawina. V roce 1981 se však oba pro neshody v přístupu k projektu rozešli a Krawina dostal od města odstupné ve výši dnešních 77.000 eur.
Hundertwasser zemřel v únoru 2000 a v následujícím roce předal Krawina svá práva provozovateli obchodu se suvenýry Haraldu Böhmovi. Právě Böhm nyní usiluje o změnu názvu domu, která by mu přinesla nemalé finanční příjmy z podílu na prodeji milionů pohlednic, plakátů, triček a další upomínkových předmětů s vyobrazením domu. Předchozí verdikty různých soudů a jejich instancí byly rozdílné - jednou ve prospěch Hundertwassera, jindy zase ve prospěch Krawiny. Na základě některých těchto rozsudků bývá někdy už dům označován jako Hundertwasserův-Krawinův.
