Praha - Jen málokomu na české kulturní scéně se podařilo vyvolat takovou míru kontroverze jako svérázné osobnosti Milana Knížáka. Enfant terrible české umělecké obce provokoval již za minulého režimu, daleko větší emoce ale vzbuzoval ve funkcích rektora Akademie výtvarných umění a šéfa Národní galerie. Milan Knížák se narodil 19. dubna 1940 v Plzni, od 60. let patřil k průkopníkům happeningů a konceptuálního umění v Československu.
Knížák byl ve svém uměleckém životě malířem, sochařem, designérem i hudebníkem, byl také příznivcem mezinárodního hnutí výtvarníků Fluxus, jehož akcí se zúčastnil zejména ve Spojených státech, kde na konci 60. let pobýval. Před rokem 1989 byl zhruba 300krát zadržen policií, například za napadení policisty ve Vídni nebo za poškozování zájmů ČSSR v zahraničí, nezabránění v emigraci atd. Od roku 1966 byl evidován jako nepřítel státu.
Do povědomí veřejnosti se zapsal na počátku 90. let, kdy šest let působil jako rektor pražské Akademie výtvarných umění (1990-1996). V minulosti zabrousil i do politiky, když v roce 1998 neúspěšně kandidoval do Senátu za ODS, jejíž podporou se netajil. Známý je také jeho blízký vztah k prezidentu Václavu Klausovi.
„Zásadní věci bych neměnil,“ podotkl Knížák, když komentoval své počínání, ať už v roli umělce nebo v pozici šéfa významných institucí. Knížák mnohokrát budil pozornost svými nekompromisními, často provokativními názory; uměleckou scénu tak rozdělil na dva nesmiřitelné tábory. Asi nejvíce kritiky na Knížákovu hlavu dopadlo během téměř jedenáctiletého ředitelování v Národní galerii. Předmětem kritiky byla zejména jeho malá podpora výrazných výstavních projektů v Národní galerii. To ale Knížák odmítal s tím, že v galerii se má podle něj umění hlavně shromažďovat a zkoumat. Mnohým vadily i jeho autoritářské metody vůči zaměstnancům. „Konečný verdikt musí být na jednom člověku,“ dodává, když hodnotí svůj přístup ke spolupracovníkům.
Naopak chválu Knížák sklidil za rychlé vyrovnání deficitního hospodaření galerie krátce po nástupu do čela instituce v roce 1999, Národní galerie se pod jeho vedením také úspěšně vyrovnala s následkem ničivých povodní o tři roky později.
Více o Milanu Knížákovi na webu ct24.cz:
Knížák: Mám představu o svém odchodu i o svém nástupci
