Praha - Melodrama jako neprávem zapomenutý žánr se dnes večer pokusí vzkřísit na mezinárodním festivalu Struny podzimu slavný britský herec Michael York. V exlusivním rozhovoru pro Události v kultuře hovořil umělec o nesmrtelných příbězích lásky, dobách, kdy lidé chodili poslouchat Shakespeara, a nepřekonatelném významu divadelního herectví.
„Psali jsme si e-mailem, trochu jsme se poznali, setkali jsme se až nyní. Padli jsme si do oka, zkouška dopadla skvěle a moc se těším na představení,“ říká britský herec ke spolupráci s českým pianistou působícím v Anglii Liborem Nováčkem. Podobný program už měl, má rád různost hudebníků: „Přinášejí vlastní interpretaci, je to pokaždé stejné, ale rozdílné.“
„Příběh Enocha Ardena je starý, v řeckém dramatu má ekvivalent v příběhu Odyssea, tedy velké lásky. Je to velice pohnutý příběh, melodrama. Ta byla velice populární za své doby, byly to obrovské hity, lidi se na ně jen hrnuli,“ vysvětluje York. Nyní podle něj tento žánr upadl v zapomnění, přestože stále dobře funguje.
Poslouchat, ne se dívat
„Je to pokus uvést melodrama znovu v život. My se dnes orientujeme na vizuální stránku, ale za časů Shakespeara lidé říkali ´Pojďme si poslechnout divadelní hru´,“ říká herec. „Ohromoval je jazyk, ne fyzický projev toho, k čemu docházelo na pódiu. To jsme trochu ztratili a je to škoda, protože tento příběh je tak silný,“ dodává.
Je-li příběh vyprávěn silným, emotivním způsobem, diváky podle něj zaujme. „Když začnou kašlat, zjistíte, že to nefunguje, ale když je v sále hrobové ticho, magie příběhu funguje jako před 100 lety,“ říká York. Dodává, že skvělou příležitostí pro každého herce je divadlo, kde může pracovat s vlastními fyzickými zdroji a mít přímou reakci od diváků. Dobrou průpravou je podle něj rovněž rozhlas - od dob svých začátků v BBC se věnuje rozhlasovým dramatům, a to i v Los Angeles, kde v současnosti žije.
