Lucia Piussi: Psaní je vlastně taková úchylačina

„Byl jako sud výbušniny svobody. Měl takovou zvláštní schopnost, že čas s ním měl úplně jinou dimenzi, člověk nechal svět za obzorem,“ vzpomíná na Ivana Martina Jirouse, výraznou osobnost českého undergroundu, Lucia Piussi. Magor byl fanouškem kapely Živé kvety, v níž Piussi působí a která je prý na slovenské scéně také trochu undergroundová. Slovenská hudebnice, herečka, textařka a prozaička byla hostem pořadu Před půlnocí.

S Jirousem se Piussi seznámila víceméně náhodou. Přišel na autorské čtení do knihkupectví, kde tehdy pracovala, a když mu pak jednou ujel vlak při přestupu v Žilině, setkali se znovu. To už mu kapela Živé kvety dala k poslechu svoje skladby.

„Pak jsme koncertovali v Praze v klubu Vagon a on tam přišel s plátěnou taškou, měl v ní všechny naše CD a tento básník, tento náš idol nám je začal dávat podepisovat,“ popisuje Piussi, jak začalo jejich přátelství. Možnost blíže ho poznat považuje za výjimečnou zkušenost. „I když takového člověka potkáte jen jednou, nikdy už na něj nezapomenete. Takových lidí po zemi mnoho nechodí,“ domnívá se Piussi.

27 minut
Před půlnocí
Zdroj: ČT24

Stejně tak ji – v necelých dvaceti letech - ovlivnilo seznámení s divadelníky ze Stoky, nezávislé bratislavské scény. Nasměrovalo její další cestu jinam, než původně Piussi zamýšlela. „Studovala jsem scenáristiku, měla jsem strašnou touhu dělat filmy. Ale když jsem poznala Stoku, bylo to tak fatální, že jsem se vrhla na divadlo,“ vysvětlila. Na nezávislé lodi plula až do jejího konce v roce 2006 (i když divadlo fakticky činnost neukončilo, přišlo o scénu, na které by mohlo hrát), podílela se na autorských představeních a ke Stoce se vrací i v písňových textech a ve svých knihách.

Lucia Piussi o psaní: Člověk touží něco vytvořit, když to vytváří, tak je šťastný, tehdy jako by všechno dávalo smysl. Když člověk píše, jako by život nějaký způsobem přesíval, zaznamenává ho a snaží se ho pochopit, porozumět sobě. Je to jakási potřeba, vlastně taková úchylačina.

Vyšly jí zatím dvě. Debutovala románem Láska je sliepka (2011), který by v českém překladu Ondřeje Mrázka mělo vydat nakladatelství Paseka. Druhá kniha, povídkový soubor Život je krátký (2012) je poctou právě Stoce. V textech, které vznikly v období deseti let, čerpala ze svého divadelního života. Ukázku z knihy četla v Ostravě v rámci právě probíhajícího Měsíce autorského čtení (jeho záznam najdou zájemci v následujícím videu; web ČT24 vybraná autorská čtení přenáší živě, více zde).

„Chtěla jsem zapsat realitu, aby zůstala,“ říká Piussi. Není ale přesvědčena, že by se její tvorba dala jednoznačně označit za autobiografickou, i když ze svého života čerpá. „Můžu kdeco vymyslet, ale i tak píšu to, co jsem viděla. Je to zvláštní, jakoby snová kombinace, nedá se říct, že pravda nebo dokument, vždycky je to hra s realitou, taková dětská pseudologie. Všemu, co říkám, i věřím.“ I proto se může pustit do psaní třetí knihy, která bude ze žánru, jehož není, přiznává, žádný zvláštní znalec – fantasy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 5 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 15 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...