Louise-Michel aneb Outsideři všech zemí, spojte se

Praha - Boží mlýny mohou mít někdy dost svéráznou podobu. Třeba negramotné dělnice a outisederského securiťáka jako ve filmu Louise-Michel francouzské autorské dvojice Benoîta Delépinea a Gustava Kerverna. I v ekonomické krizi, tak jako ve všem, jsou si všichni rovni, ale někteří rovnější, a tak když se hrdinka jejich snímku Louise ocitne jednou ráno v prázdné tovární hale s otázkou, co dál, jestli jít na pracák nebo zabít šéfa, neváhají ji popostrčit k druhé možnosti. Spolu s nájemným vrahem Michelem, který by nezabil ani mouchu, se Louise v cynické a groteskní road movie vydává zbavit svět jednoho tuneláře a, jak to tak bývá, cesta je mnohem důležitější než cíl.

„Chceme sociální western současnosti, kde se hodní stávají zlými a zlí jsou padouchy zcela nového typu, který byl ve filmu sotva kdy popsán,“ uvedli k filmu Delépine a Kervern, režiséři a autoři scénáře zároveň. Jejich snímek pobaví nejen levicové intelektuály, nezaměstnané, jejichž místo padlo za oběť „reorganizaci“, a ty, kteří mají doma kuponovou knížku Harvardských fondů. I když ti ke konci filmu asi nejvíc pocítí škodolibé zadostiučinění.

Tvůrci brnkají na společensky citlivé struny, dělají si legraci z nezaměstnaných, smrtelně nemocných i transsexuálů, ale jejich černé vtipkování zůstává vždy v hranicích dobrého vkusu. Louise-Michel je důkazem, že absurdnost může mít často k podstatě blíž než sebereálnější popis. Přes cynismus a ironii poukazuje na to, že na spravedlnost a fér jednání má nárok opravdu každý, a když na to ti „mocnější“ zapomínají, těžko se mohou divit, že jim pak někdo u bazénu na Bahamách přes olivu v martini prostřelí hlavu (obrazně i neobrazně).

Hlavní dějová linie francouszkého snímku je prostá – najít a zabít šéfa, který zpískal zavření továrny. Louisin návrh, že by to bylo lepší investování směšného odstupného než nafocení nahého kalendáře nebo otevření pizzerie, je přijat jednohlasně. Cesta „mstitelů“ Louise a Michela vede z městečka v Pikardii, kde práce v továrně znamenala široko daleko jediný zdroj příjmu, přes úřednický Brusel až do daňového ráje v Jersey. Tvůrci na prostý základ nabalují méně i více (ale spíš více) groteskní scény, aniž by ale ztratili nit a divákovu pozornost.

Každou z postav, na které podivná dvojice cestou natrefí, se Delépine a Kervern trefují do nějaké pokřivenosti našeho civilizačního europrostoru, v němž se v zájmu člověka na člověka zapomíná.

Ekofarmář je trefou do in návratu k jahodám bez postřiku a kuřatům zabíjených ve spánku, chodec s gps navigací pro cestu z práce domů naopak trefou do souběžného trendu vyvinout technologie, které by za nás dokázaly zavázat tkaničky, upéct buchtu i nás teleportovat na Mars, úřednice na elektrovozítku trefou do byrokratického šimla, jenž přes samé papíry nevidí les, Michelův přítel, bláznivý spisovatel, který simuluje útok na newyorská dvojčata, trefou do paranoidní posedlostí terorismem a zřízenec v krematoriu, jenž se pozůstalých ptá, zda nemají oheň, extracynickou trefou do vnímání konečnosti (čehokoli).

Nejvíce ale společnosti samozřejmě nastavuje zrcadlo ústřední dvojice – hromotlucká Louise a ztroskotanec Michel. Jsou zhmotněním krajního já každého diváka, který platí za otop a střechu nad hlavou, a v duchu sociálního westernu svou misí říkají: I když si myslíte, že jsme upachtěné nuly, outsideři a směšní blázni, není radno nás podceňovat!

Louise-Michel – v kinech: od 10. 9.; režie a scénář: Gustave Kervern a Benoît Delépine; kamera: Hugues Poulain; hrají: Yolande Moreauová, Bouli Lanners, Mathieu Kassovitz, Benoît Poelvoorde, Albert Dupontel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 mminutami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 3 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
včera v 10:57

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...