Praha - Po sedmi letech vydal slovenský jazzman Peter Lipa v květnu nové studiové album. Nazval ho Lipa 68, tedy podle zlomového roku, který má spojen se stále ještě silnými momenty. Navíc v loňském roce, kdy album vznikalo, oslavil 68. narozeniny. „S mou předchozí prací má deska společný můj zpěv, mou melodiku a můj názor na hudbu. Ten je stále stejný, i když tady se obléká do trochu jiných šatů,“ poznamenal Lipa k albu.
Lipa 1968 i 2012 je stále týž, jen v jiných šatech
Nahrávka navazuje na desku Lipa zpívá Lasicu, které se na Slovensku i v Čechách prodalo 12 tisíc kusů. Právě její úspěch byl jedním z důvodů, proč Lipovi příznivci na nové album čekali tak dlouho. „Dodnes písničky z tohoto alba hraju a stále ho na koncertech prodávám. Takže jsem neměl pocit, že je potřeba přijít s něčím novým,“ vysvětlil hudebník.
Ani tentokrát se Lipa neobešel bez textů Milana Lasici, který mu napsal text Hmla, v němž se toto slovo opakuje několikrát za sebou, což pro zpěváka není jednoduché. „Když mi Milan přinese deset textů, tak jsou vždy velmi dobré a tři z nich výborné,“ upozornil Lipa. Při výběru textů je prý s přibývajícím věkem daleko rozhodnější než dříve.
Na albu Lipa 68 je 12 skladeb s anglickými a slovenskými texty. Dvě písně již znají návštěvníci Lipových koncertů, jde o píseň Lipový čas s novým názvem Čo mám rád a titulní 68 s anglickým názvem Hopeful Spring and Weeping Summer. V textu vracejícím se k událostem v srpnu 1968 zazní i slovenština v podání rapera vystupujícího pod jménem Opak. „Je tak mladý, že si rok 1968 nepamatuje ani jeho matka,“ podotkl s úsměvem Lipa.
V roce 1968 mu bylo 25 let. „Bylo to pro mě podstatné a velmi silné. Nechci shazovat rok 1989, ale ten šok byl tady daleko větší. 1989 byla globální změna a pomalá, změna v roce 1968 přišla z minuty na minutu. Doufali jsme, že se něco stane, bylo jaro, zklamání bylo potom o to horší,“ vzpomíná na tehdešjí pocity.
Vracet se prostřednictvím muziky k událostem pražského jara, které intenzivně prožíval, jej ale donedávna nenapadlo. „Nikdy jsem hudbu nespojoval s nějakým společenským posláním. Ale teď, když mi text dal mladý člověk, který tu dobu nezažil, jsem si řekl, že když i on se k tomu může vyjadřovat, bude to i pro mě dobrá příležitost něco na toto téma říci,“ vysvětlil.
K produkci desky 68 si Lipa, který se už mnoho let pohybuje mezi jazzem, funkem, rockem a latinskoamerickými rytmy, přizval svého syna Petera Lipu ml. a Ľubora Priehradníka. Na albu dále hostují saxofonista Michal Žáček, harmonikář Hendrik Merkens, italský kytarista Ruggero Robin nebo slovenská zpěvačka ruského původu Svetlana Rymarenko. Tvůrci ve velké míře využili syntetizátorové nástroje, které Lipa nazývá „chlapci z počítače“. „I tak je nahrávka dost lidská,“ domnívá se přesto.
Lipovo jméno se už od 80.letech objevovalo v anketě časopisu Mezinárodní jazzové federace Jazz Forum. Hudebník, který jako inspirační zdroj udává například Raye Charlese, Joe Cockera nebo Bobbyho McFerrina, je rovněž promotérem jazzového festivalu Bratislavské jazzové dni. Spolupracuje na mnohých mezinárodních hudebních projektech, v současné době hraje s formacemi Visegrad Blues Band, EU4 a Traditional club.