Drogovému dealerovi Kennymu unesli ženu, ale byli ochotni vrátit ji zpátky, dvacet táců za každé kilo její jen místy mírně poškozené živé váhy. Usmlouval to na polovinu, zacvakal a oni mu ji vrátili, naporcovanou na kousky se zvukovou nahrávkou, kde bylo slyšet, jak pronikavě si to užívala. A právě rozhodili sítě, ve kterých má uvíznout další oběť. Jen jeden muž zná špinavou stoku husté newyorské periferie tak dobře, že dokáže tyhle řezníky najít a zastavit. Jmenuje se Matthew Scudder a je to bývalý policajt, vyléčený alkoholik a pitbull, který nesejde ze stopy.
Ale hlavně je to ošoupaný noirový hrdina již sedmnácti detektivních příběhů, jež od druhé poloviny sedmdesátek vycházejí z plodné dílny Lawrence Blocka, který se tentokrát podílel i na scénáři. Tahle story se pod stejným názvem objevila na knižních pultech před více než dvaceti eti lety, v roce 1992. Jako by čekala, až bude mít dvaašedesátiletá irská ikona a hollywoodský veterán Liam Neeson (Schindlerův seznam) dostatečně odehráno a natrénováno, aby na stará kolena důstojně vstoupil na akční parketu a přesvědčil nás, že tohle je pro něj to správné místo před důchodem.
Stačí jen vzpomenout na to, jak si to rozdával s krajanem Piercem Brosnanem v Muži proti muži či jako bývalý špion jel v 96 hodinách po gangu obchodníků s bílým masem, který v Paříži vztáhl ruku na jeho dceru. Na počátku nového milénia pak potvrdil svůj akční potenciál jako plukovník John „Hannibal“ Smith, když vedl žoldáky A-Teamu tam, kde bylo třeba urgentně vykostit hajzly, kteří dělali problémy; zdrhal před zabijáky a současně řešil problémy s identitou v Neznámém; v kruté aljašské tundře se v thrilleru Mezi vlky postavil po ztroskotání letadla smečce krvežíznivých nenažranců a v NON-STOPu si své odpracoval jako „vzdušný šerif“, který létání zrovna dvakrát nemusí.
Mezi náhrobními kameny sice trochu ubral plyn a není takový ranař, ale pořád drží akční lajnu okoralých vlků samotářů, kterým je lépe se raději vyhnout.
Sólo pro Liama Neesona
Poprvé si roli Matthewa Scuderra na filmovém plátně zahrál (skoro před třiceti lety) Jeff Bridges, v krimi thrilleru 8 miliónů způsobů jak zemřít (1986). Pod scénář se tehdy podepsali autor literární předlohy Lawrence Block a slavný Oliver Stone. Tentokrát usedl do režijního křesla scenárista a režisér Scott Frank (jenž se i tady podílel na scénáři) a natočil s nadhledem, jistotou a citem pro atmosféru noirově laděný, oldschoolově střižený a ve volnějším tempu vyprávěný krimithriller, ve kterém není dominantní akce, vypjaté úchylárny nejsou demonstrovány explicitně, ale přesto jsou dominantně výmluvné, hodně odmakají dialogy a ponuré exteriéry (včetně hřbitova).
Na to, že to je jeho druhý celovečerák, si vedl hodně sebejistě. Své tu v této souvislosti odvádí především kamera, za níž stál Mihai Malaimare Jr., a atmosférický soundtrack Carlose Rafaela Rivery, dokreslující odvrácenou a nelítostnou tvář velkoměsta, „dekorovanou“ rozřezanými ženskými těly a zarputilou siluetou chlapíka, který jde po stopě těch, kteří to udělali.
Ústředním hrdinou je zločinem omlácené (místy až semleté) soukromé očko, které jako by sem bylo přesazeno ze staré dobré, uměřeně drsné a dostatečně syrové americké školy – a tohle je parketa, kde si Liam Neeson lebedí, neboť je mu na ní dobře. Mezi náhrobními kameny předvádí své další velké sólo a jeho postava je nám blízká i tím, že je autentická, spíše všední a sem tam i chybující a unavená nežli nabušeně akční, neomylná a neprůstřelná. Matt Scudder je prostě další obyčejný, osamělý a svým způsobem spolehlivý Neesonův chlap ze staré školy, který odvádí spíše poctivou pěšáckou detektivní rachotu nežli explozivní rukodělnou nakládačku, prokládanou digitálními hoňkami a explozemi.
Ožilo aranžmá klasické detektivky
A to je dnes již trochu retro. Na filmové plátno nicméně přivedlo další slušnou „neesonovku“, která se klidně obejde bez současných ingrediencí žánru a vrací se do narativního formátu sedmdesátých a osmdesátých let. A vy najednou zjišťujete, že tahle úžasná atmosféra staré noirové školy má něco do sebe, a začínáte se na ni dívat nejen s nostalgií, ale i se zájmem. Možná na vás trochu zavane i reminiscence na Pulp Fiction nebo 8 mm, ale v každém případě vás obestře osamělost, vyprahlost a bezvýchodnost světa, ve kterém se pohybují dva takoví normální/šílení zabijáci, kteří vypadají jako sousedi odnaproti z vaší ulice.
Možná si řeknete, že záporáci mohli být ještě o něco výživnější, akce frekventovanější, násilné scény explicitnější a přidaný motiv, který obstarává Mattův dětský „parťák“ T. J., méně didaktický. A možná že v něčem z toho budete mít pravdu. Mezi náhrobními kameny by šlo určitě vydolovat ještě více hnusného, prvoplánovitého humusu, útočícího na váš žaludek a první signální. Je dobře, že o tohle tvůrcům nešlo a že vytvořili fungující žánrovku, kontrastně rezonující oproti současným, halasným a hyperakčním nakládačkám.
A WALK AMONG THE TOMBSTONES / MEZI NÁHROBNÍMI KAMENY. USA 2013, 113 min., české titulky, od 15 let, 2D. Režie: Scott Frank. Scénář: Scott Frank, Lawrence Block. Kamera: Mihai Malaimare Jr. Hudba: Carlos Rafael Rivera. Hrají: Liam Neeson (Matt Scudder), Maurice Compte (Danny Ortiz), David Harbour (Ray), Laura Birnová (Leila Alvarezová), Dan Stevens (Kenny Kristo), Adam David Thompson (Albert), Eric Nelsen (Howie), Astro (T.J.). V kinech od 30. října 2014.
