Legendární bluesman John Mayall hrál v Praze zaplněnému sálu

Praha - Ve vyprodaném vinohradském klubu Retro Music Hall vystoupil se svými spoluhráči z kapely The Bluesbreakers jeden z nejslavnějších bílých bluesových kytaristů a zpěváků John Mayall. Čtyřiasedmdesátiletý Brit představil hlavně své zatím poslední album In the Palace of the King, na němž vzdává poctu Freddiemu Kingovi, dávnému vzoru své kapely.

Mayall se na pódium vydal až po několika úvodních skladbách svých (až o několik muzikantských generací) mladších spoluhráčů, jimž nechával hodně prostoru i během koncertu. Střídal zpěv, klávesy, kytaru a foukací harmoniku, nadšené publikum oceňovalo mnohaminutové instrumentální bluesové standardy i další skladby vydatným potleskem.

Mayall má na svém kontě přes padesát alb, před českým publikem vystoupil v rámci svého turné od revoluce už popáté, naposledy před rokem. Hudbě se profesionálně věnuje přes čtyřicet let. „John Mayall je jedna ze dvou osobností, která pomohla přitáhnout blues do Evropy; tou druhou byl Alexis Korner,“ říká hudební publicista Tomáš Polívka.

Mayall se narodil blízko anglického Manchesteru, od třinácti let se jako samouk učil hrát na klavír, kytaru a harmoniku. Vystudoval výtvarnou školu a po tříleté službě v armádě se živil jako grafik. K hudbě se aktivněji vrátil, když mu bylo 30 let. V Manchesteru hrál v kapelách The Powerhouse Four a The Blues Syndicate, za podpory zmiňovaného Alexise Kornera z Blues Incorporated se přestěhoval do Londýna, kde se díky mnoha klubovým koncertům zprofesionalizoval.

Počátkem 60. let založil kapelu The Bluesbreakers, v níž se vystřídala řada vynikajících muzikantů. Její nejslavnější éra nastala v roce 1966, když byl jejím kytaristou Eric Clapton, s nímž kapela nahrála své posluchači i odborníky nejvíce ceněné nahrávky. Kromě Claptona a jeho pozdějšího spoluhráče z Cream Jacka Brucea skupinou dále prošli například Mick Fletwood či Mick Taylor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
před 12 hhodinami

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
včera v 16:35

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
včera v 14:23

V Benátkách uvedli film Naza o zabíjení Palestinců v Gaze

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.
včera v 10:32

Závišův kříž vydal další tajemství. Vědci objevili druhou relikvii

Vědci při novém průzkumu Závišova kříže z vyšebrodského kláštera objevili další relikvii. Jde o část dřeva, která se podle badatelů po staletí dotýkala hlavní relikvie – údajného úlomku kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus. Výzkum zároveň přinesl nové poznatky o drahokamech i dalších relikviích ukrytých uvnitř památky.
10. 9. 2026

Goethe ano, Bauhaus ne. AfD si může vyzkoušet vlasteneckou kulturu v praxi

Po vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zaznívají od zástupců německé kulturní sféry obavy, jaké důsledky bude mít volební výsledek pro kulturu. Tím spíš, že AfD má silnou podporu i celostátně. Strana považovaná německou tajnou službou za prokazatelně pravicově extremistickou se netají tím, že upřednostňuje „vlasteneckou kulturní politiku“.
10. 9. 2026

Nebezpečné vztahy ve Slováckém divadle si zahrávají s city

Slovácké divadlo rozehrává milostné intriky francouzské aristokracie. Do repertoáru poprvé zařadilo Nebezpečné vztahy. Inscenace vychází z románu z osmnáctého století, který se dočkal řady divadelních i filmových zpracování.
9. 9. 2026

VideoBydžovská předvede Tango v Činoherním klubu

Herečka Zuzana Bydžovská se vrací do Činoherního klubu. Pražská scéna s ní v premiéře uvedla inscenaci Tango, kterou v šedesátých letech napsal polský dramatik Sławomir Mrożek. Je to hra o rozpadlé rodině, ve které se střetávají tři generace. Každá představuje jiný světonázor a jiný postoj ke svobodě. Inscenaci z šedesátých let divadlo posunulo do nedaleké budoucnosti. Svobodomyslní rodiče revoltují, potomci touží po řádu a pravidlech. Tango možná začíná jako groteskní komedie, ale postupně se mění v drama.
8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.