Praha – Oprava Karlova mostu trvá už přes dva roky a způsob práce je stále terčem kritiky. Nejintenzivnější připomínky zaznívají ze strany ASORKD (Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví). Ta se rozhodla podat už třetí trestní oznámení, trestný čin mohl být podle ní spáchán „poškozením kulturně-historických hodnot národní kulturní památky“. Podle viceprezidenta asociace Martina Kadrmana je potřeba především ukázat na viníky a napravit chyby, k nimž při opravě došlo. Národní památkový ústav s nápravou souhlasí, upozorňuje ale, že probíhající etapa rekonstrukce musí být dokončena.
Kritici oprav: Praha přistupovala ke Karlovu mostu jako k Barrandovskému
„Přerušení stavby by mohlo být pro chybějící úsek fatální. O dokončení prací není pochyb,“ říká architekt Zdeněk Chudárek z Národního památkového ústavu. K zastavení prací už dříve vyzývala ASORKD, odmítla to nejen Praha, ale i památkáři.
„Pokud byly pochyby ze strany památkové péče, týkaly se kvality provádění kamenických prací, zvláště na malostranské straně, kde se začínalo,“ dodal Chudárek. Není mu zcela jasné, proč dodavatelská firma v době, kdy si teprve osvojovala kamenické postupy, začala s opravami na historicky cennější a zachovalejší Malé Straně. Zatímco staroměstská strana mostu prošla výraznější přestavbou ještě na konci 19. století.
Rozhovor se Zdeňkem Chudárkem a Martinem Kadrmanem (zdroj: ČT24)
Chybu chtějí napravit všichni, každý ale jinak
NPÚ apeluje na to, aby byly napraveny chyby, ke kterým došlo například zbytečnou výměnou některých kamenů. V tomto požadavku se shoduje i s ASORKD, liší se ale ve způsobu nápravy. „Zhruba tři sta kamenů je pořád možné vrátit zpátky. Mohou se použít při dalších opravách na jiná místa, která jsou adekvátní původní poloze,“ navrhuje Chudárek.
Kadrman ale trvá na jiném postupu: „Je potřeba, aby kameny byly vráceny tam, odkud byly vyňaty, aby se aspoň částečně vrátila mostu ztracená autenticita. Samozřejmě vím, že to je spíše politická otázka, znamená to znovurozebrání zábradelních zídek, ale přesto to budeme prosazovat.“
Hledání viníků
Dodal, že nutné je také pokračovat v hledání viníků a dohlédnout na podmínky výběrového řízení na dodavatele třetí etapy stavby. Začít by měla zhruba za dva roky a provádět ji bude zřejmě jiná firma. „V první části Praha vypsala výběrové řízení, jehož předmětem byla dopravní stavba. Jako kdyby opravovali Barrandovský most. Problém byl už v koncepci, proto také Plzeňský kraj udělil pokutu,“ tvrdí Kadrman.
Pokutu ve výši 3,2 milionu korun udělil Plzeňský kraj, který vedl správní řízení z rozhodnutí ministerstva kultury, na konci března vlastníkovi památky, tedy městu Praha. Metropole ale vinu na znehodnocení památkového hodnoty Karlova mostu odmítá a proti pokutě se odvolala. O tom, zda odvolání vyhoví, nebo nevyhoví, by měl kraj rozhodnout do poloviny května.
Přece, ale pozdě
Asociace je podle Kadrmana sice potěšena, že oprava mostu pokračuje kvalitněji, ale změna přišla pozdě. „Že se poslední dvě pole z 32 opravují tak, jak se mají, je samozřejmě úžasné, ale prodloužilo to plánovaný termín opravy, který měl skončit v červnu, až do října. Jak asi bylo opravováno předešlých třicet, raději se neptejme,“ prohlásil Kadrman.
Místo otázek podává ASORKD už třetí trestní oznámení. Podle něj od srpna 2007 do konce roku 2009 při opravě mostovky a kamenného zábradlí „docházelo k hrubě protiprávním a neodborným postupům“. ASORKD za to připisuje odpovědnost především zaměstnanci ústředního pracoviště NPÚ Ondřeji Šefců, protože prý s jeho souhlasem se most opravoval. „Já bych se k tomu nesmírně rád vyjádřil, ale s ohledem na interní pokyn v rámci NPÚ nemohu,“ uvedl k obvinění Šefců.