Praha – Výstava v pražské Galerii Moderna ukazuje lyričnost a podmanivou poetiku dvou výtvarných individualit české výtvarné scény. Vladimír Komárek (1928-2002) a Vlastimil Beneš (1919-1981) navazují svou imaginací na solitéry české výtvarné scény, jako byl například Jan Zrzavý, Kamil Lhoták nebo Jiří John. Ač jsou ve výtvarném projevu každý neopakovatelný, mají něco společného, jak napovídá název výstavy - Souznění samoty. V Galerii Moderna je k vidění měsíc: od 20. ledna do 20. února.
Přestože oba výtvarníky dělil devítiletý věkový rozdíl, začali vystavovat ve stejnou dobu. Oba je také těžké bezvýhradně zařadit do některé z obecně formulovaných uměleckých tendencí. Výstava zahrnuje jejich obrazy z let 1964 až 1999 (v druhém dvacetiletí není už Beneš zastoupen, zemřel v roce 1981). Spojuje je „souznění samoty“.
„U Vlastimila Beneše je samota podmíněna i jeho životem, který neměl lehký, cesta, než se dostal k výtvarnému umění, byla složitá,“ vysvětluje majitel Galerie Moderna Martin Zeman. „Vladimír Komárek byl veselý, vyprávěl, psal knížky, ale jistý druh samoty v sobě také měl a v obrazech je vidět. Ať jsou to zátiší, figury nebo stromy, vždy jsou oddělené od okolí a jakoby levitují v prostoru.“
V Benešově tvorbě převažovalo jednoznačně malířské dílo, jeho ostatní umělecké aktivity – grafika, sochy, loutkový film – byly spíše jen doplňkem. U Komárka jsou podle Zemana ale malířství a grafika spojité nádoby, které se doplňují. Rozdílné bylo i vnímání obou výtvarníků veřejností – Komárek byl populárnější, obrazy tohoto semilského rodáka si lidé prý často kupovali už jen proto, že jim byl sympatický svých chováním, Beneš ale srozumitelnější.
„I laik, když přijde na výstavu, uvidí, že jsou jeho věci velice příjemné, řeknete si, že byste je mohli mít doma. Komárek je přeci jen o něco náročnější. Jeho způsob lyrismu není okrasný, není okázalý, rodí se těžko z tragikomiky lidského života,“ upozorňuje Zeman. A vysvětluje, proč se Galerie Moderna rozhodla představit na jedné výstavě zrovna tyto dvě výtvarné individuality: „Každý autor přetvoří prvotní myšlenku, prvotní ideu v něco svého. Konfrontace těchto dvou výtvarníků vznikla, abychom ukázali, že sice vyjdou z jedné myšlenky, dojdou ale k úplně jinému konci.“
