Praha – Vítězem knižní ceny Magnesia Litera - Kniha desetiletí se stala povídková sbírka před rokem a půl zesnulého spisovatele Jana Balabána Možná že odcházíme, která v roce 2005 získala Literu za prózu. V kategorii Kniha desetiletí pro děti a mládež triumfoval román Lichožrouti spisovatele Pavla Šruta a ilustrátorky Galiny Miklínové.
Pořadatelé z občanského sdružení Litera oslovili zhruba tři stovky osobností z literární branže – knihkupce, knihovníky, autory, překladatele, pedagogy či publicisty. Nakonec o vítězích rozhodlo celkem 105 platných hlasovacích lístků. Jednou z podmínek pro nominaci bylo, aby titul ve své době zvítězil v některé z kategorií výročních knižních cen Magnesia Litera.
Povídkovou sbírku Jana Balabána Možná že odcházíme, pohybující se na hranici autobiografické inspirace a fabulace, vydalo v roce 2004 nakladatelství Host a na knihkupeckých pultech je aktuálně k dostání jako součást autorových spisů ve svazku Povídky. Balabán byl oceněn i v letošním ročníku – stal se vítězem napříč kategoriemi za román Zeptej se táty.
Miroslav Balaštík, šéfredaktor nakladatelství Host, o Janu Balabánovi: Je významným a výjimečným zjevem posledních desetiletí právě tím, co do české literatury vnesl. Často se mluví o existenciální povídce v souvislosti s jeho psaním, ale u něho to je v podstatě naléhavost života pod kuratelou smrti, respektive pocit existenciální tíže tváří v tvář konečnosti života. A to byl hlas, který tu dlouho nezněl a který on do české literatury vnesl. Na druhou stranu je třeba říct, že spolu s Janem Balabánem přicházela na začátku nového tisíciletí také celá generace nových autorů, takže byl součástí širší generační proměny v literatuře, ale jeho hlas je poměrně výjimečný a nezastupitelný.
„Ty povídky mají silný sociální podtext. Jsou o Ostravsku, o nelehkém žití, o lidech, kteří nejsou zrovna úspěšní. V tomto směru možná zachycují jistou deziluzi z desetiletí, z kapitalismu a demokracie,“ říká o knize Možná že odcházíme zakladatel cen Magnesia Litera Pavel Mandys.
Podle něho se možná spíš čekalo, že vyhraje nějaký velký román, zvítězil ale jediný povídkový soubor. „Je to nelehké čtení,“ označil vítězství za překvapivé i šéfredaktor nakladatelství Host Miroslav Balaštík, dodal ale: „Kniha získala Magnesii Literu a také cenu Lidových novin a čtenářský zájem, který ji od počátku provázel, tak napovídla, že je to dílo, které zanechala výraznou stopu.“
Román Lichožrouti je vítěznou knihou „dětské“ kategorie z roku 2009. Knihu i její pokračování Lichožrouti se vracejí vydalo nakladatelství Paseka, autoři již pracují na třetím dílu. Na základě knihy navíc vzniká animovaný film, dokončen by měl být do roku 2015.
Mezi šesti finalisty prestižního literárního klání se umístila také próza Antonína Bajaji Zvlčení, paměti Ivana Klímy Moje šílené století, Rukopis od básnířky Bohumily Grögerové, román od Jana Nováka Zatím dobrý a prozaický debut Martina Ryšavého Cesty na Sibiř. U knih pro děti vítězným Lichožroutům konkurovali Petr Nikl (Záhádky) a Lucie Seifertová (Dějiny udatného českého národa a pár bezvýznamných světových událostí).
Knihu desetiletí vyhlašovali organizátoři u příležitosti desátého ročníku. Výroční knižní ceny Magnesia Litera jsou každoročně udělovány za literární počiny v uplynulém roce, a to v několika kategoriích: Magnesia Litera - Kniha roku, Litera za prózu, Litera za poezii, Litera za knihu pro děti a mládež, Litera pro objev roku, Litera za publicistiku, Litera za literaturu faktu, Litera za naučnou literaturu, Litera za populárně naučnou literaturu a také v kategorii Cena čtenářů. Knihou roku 2011 (vydanou v roce 2010) se stala poslední kniha Jana Balabána Zeptej se táty. V próze porota ocenila dílo Martina Ryšavého Vrač, v poezii pak básnickou sbírku Otylé ach od Josefa Hrubého.
