Praha – Až na hudební trh v Izraeli se dostala teskná česká lidová balada, jež se zároveň stala titulní písní amerického filmu Madison o veteránovi války v Iráku. Za projektem ukolébavek z různých koutů světa stojí izraelský skladatel Effi Shoshani. Na desce vydané v Izraeli a nazvané Mateřský jazyk tak zní i čeština, česká ukolébavka je jakýmsi hojivým prvkem ve filmu o traumatu z války. Úspěch české ukolébavky podtrhuje známý fakt o jejich blahodárném vlivu, a to především na děti.
Českou píseň Ej lásko, lásko nazpívala pro film Madison Karolína Kamberská. Zařadit právě ukolébavku ale nebylo prvotním nápadem režiséra. „Původně to nebyl záměr. Potkal jsem maďarskou zpěvačku, a ta mi dala svou píseň. Ukázalo se, že je to ukolébavka. Věřím, že na písničkách, které zpívají matky dětem, je něco unikátního,“ myslí si skladatel Effi Shoshani. Ukolébavka ale není jen symbolem mateřské lásky. Jak si už ve 20. letech všiml básník García Lorca, přinejmenším ve Španělsku existují i ukolébavky, kterými si zpívající žena domlouvá schůzku se svým milencem.
Vlastimil Marek, hudební terapeut
„Čím víc maminka jiný stav prozpívá, tím lépe děťátko všestranně prospívá.“
O blahodárném vlivu ukolébavek je přesvědčen i publicista a hudební terapeut Vlastimil Marek. „Když si těhotná maminka zpívá, nízce položený hlas uvolňuje hlasivky, a tím pádem uvolňuje emoční bloky. A miminko cítí, že maminka je v dobré náladě.“ Maminky tak podle Marka mohou zpěvem předcházet například hyperaktivitě dětí, ale i například exémům. Příznivý vliv ale nemá zpívání jen na děti. Vlastimil Marek má jednoduchý recept, jak se vyrovnat se stresem: každý člověk by si měl zpívat každý den. „Kdybychom si zpívali pět minut ráno preventivně a deset večer terapeuticky, tak bychom nikdy neonemocněli,“ dodává.
