V letošním roce uplyne šest set let od upálení reformátora, kněze a myslitele Jana Husa. Univerzita Karlova ho svou výstavou v Křížové chodbě Karolina připomíná také v roli významného vysokoškolského pedagoga, ale i studenta, děkana a rektora. Expozice potrvá do 28. srpna.
Karolinum pohlíží na Husa českým (ne)zkresleným pohledem
K nahlédnutí jsou mučedníkovy poznámky v děkanské knize, která patří vůbec mezi nejvýraznější exponáty. Stránka, na níž je publikace otevřená, je psaná přímo Husovou rukou.
Expozice provází od jeho akademické dráhy přes působení v roli kazatele a nakonec i jako reformátora. Postavu národních dějin, která již nerozděluje, ale spojuje lidi bez ohledu na vyznání, představí na výstavě třeba i nový dokumentární film, který vznikl přímo pro Univerzitu Karlovu. Paměť, koncentraci a znalosti návštěvníků prověří zase interaktivní aplikace. Kdo se do Karolina nedostane, může si ji stáhnout i do mobilu a znalosti prověřit z domova.
- „Snažili jsme se na jeho osobnost podívat tak, jak by ho měl vnímat dnešní člověk,“ vysvětlila spoluautorka výstavy Daniela Břízová. „Dnes už můžeme Husa vnímat bez ideologických zkreslení i bez konfesních sporů. Jeho poselství tak můžeme brát čistě jako poselství o pravdě a o tom, že za ní člověk musí stát, i kdyby ho to mělo stát život,“ dodala.
A jak českého reformátora představit zahraničním návštěvníkům? Expozice je dvojjazyčná (angličtina, čeština) a navazuje např. na předchozí konferenci v Římě, Anglii nebo Německu. Břízová však varuje, že Češi vnímají Husa zkresleně právě díky vyrůstání na filmech Otakara Vávry, kde byl líčen jako „sociální buřič“. „Vytratila se interpretace věřícího člověka,“ varuje.