Praha - Knihy Život ve stínu smrti a Nádhera života mají jedno společné. Uhádnete? Obě se totiž točí okolo spisovatele Franze Kafky. První zmíněná publikace reflektuje Kafkovu korespondenci s přítelem Robertem Klopstockem a v Česku vychází vůbec poprvé. Díla vydává nakladatelství Mladá fronta k 88. výročí spisovatelovy smrti.
Dopisní materiály pokřtí ve středu 6. června Společnost Franze Kafky ve svém sídle v Široké ulici v Praze. Kafkův korespondent Robert Klopstock studoval medicínu a byl údajně jedním z jeho nejbližších přátel. Přestože jejich přátelství nemělo příliš dlouhého trvání (3 roky), Franz k Robertovi choval bezmeznou důvěru a svěřil se mu tak s věcmi, které jiným zůstaly utajeny.
Oba muže pojily společné literární a duchovní zájmy. Visela nad nimi také neustálá realita v podobě Kafkovy nemoci – tuberkolózy hrtanu. Medik svého pobočníka neopustil ani v této době a pravidelně jej navštěvoval v sanatoriu. Ve svých psaních oba pánové diskutují i nad rodinnými vztahy, čímž nenápadně navazují na knihu Nádhera života.
Josef Čermák, znalec Kafkova díla, doplnil korespondenci výkladem o Kafkově dlouhodobém boji s vlastním přesvědčením o své nevybavenosti pro život. Stavěl na posledních rocích Kafkova života a na roli, jakou v nich sehrál nerozlučitelný přítel.
Čtenáři se dozvědí i o medicínském střetnutí dvou protichůdných léčebných postupů. Přírodní a klasická medicína sváděly nelítostný boj nejen v realitě, ale také v názorové rozepři. Dora s Franzem byli zastánci přírodních léčiv, zatímco studující doktor Klopstock tuto metodu přirozeně neuznával.
Michael Kumpfmüller se svým románem soustředí na Kafkův poslední vztah s Dorou Diamantovou.
A právě na milostném vztahu Dory s Franzem staví svůj příběh dílo Nádhera života. Vztah s pětadvacetiletou kuchařkou neměl kvůli nemoci dlouhého trvání. Přesto se však od sebe pár málokdy odloučil. Rozhodli se dokonce o společném bydlení v Berlíně.
