Praha - Tenorista Joseph Calleja zítra vystoupí s operním recitálem za doprovodu Symfonického orchestru v pražském Obecním domě. Osmadvacetiletý Malťan byl večer před vystoupením hostem Událostí v kultuře.
Joseph Calleja: Musím zazpívat stejně dobře jako v New Yorku
Jeho otec a dědeček původně chtěli, aby se věnoval boxu, ale matka si to nepřála. I díky ní tak mají příznivci vážné hudby možnost obdivovat „nástupce Luciana Pavarottiho“ – jak Colleju označují média. Srovnání s Pavarottim a i s dalšími ze slavné trojice tenorů neodmítá: „Když mě někdo srovnává s jakýmkoliv velkým tenorem, tak to oceňuji, ale hledím daleko do budoucna. Chci rozvíjet dlouhou a stabilní kariéru,“ řekl Colleja dnes ve studiu ČT24. Collejův repertoár tvoří už teď hlavně složité italské árie. Co bude zpívat za třicet let? „Myslím že půjdu tam, kam mě povede můj hlas, v naději, že mě do těch dalších třiceti let dovede. Repertoár se totiž nevybírá podle věku, ale podle hlasu, který máte,“ vysvětlil tenorista.
Zpívání na stadionech nebo populárnější repertoár pěvec neodmítá, ale myslí, že je to trochu předčasné vzhledem k jeho věku. Ani Carreras, Pavarotti a Domingo takto nezačínali. Pro statisíce lidé koncertovali až na samém vrcholu své kariéry – i proto, že to žádal trh. „Zatím nepředvídám, co třeba bude chtít trh, až mi bude čtyřicet pět nebo čtyřicet osm. Když se to stane, dobře, když se to nestane, nebude to konec světa. Důležitý je hlas a umělecký vývoj,“ řekl Colleja.
Zítra zazpívá ve Smetanově síni za doprovodu pražských symfoniků. Recitál, ve kterém zazní árie z Verdiho nebo Rossiniho, nepovažuje za další koncert v řadě: „Žádný zpěvák nepřistupuje ke scéně tak, že by si řekl: to je jen další koncert. Čím více zpíváte v různých sálech a na různých místech, tím více vás lidé znají, ale tím více máte trému, protože už máte nějakou pověst, kterou musíte obhájit. Obecenstvo musíte uspokojit. Jsem nervózní a vím, že se ode mě očekává – že musím něco dokázat stejně dobře jako v New Yorku, kde jsem vystupoval naposledy.“