Praha – Před deseti lety zemřel světoznámý český výtvarník, experimentátor a poeta Jiří Kolář. Jeden ze stěžejních umělců 20. století skonal v úctyhodném věku 87 let. Do školních učebnic se zapsal básní Prométheova játra či svou aktivitou v řadách chartistů.
Člen Skupiny 42 se narodil v jihočeském Protivíně. Posléze se na Kladně vyučil truhlářem, přestože se tímto povoláním ve finále neživil a vyzkoušel bezpočet jiných zaměstnání. Od 40. let se však pohyboval coby umělec na volné noze. V této době vznikly i památné sbírky Očitý svědek či Prométheova játra. Za členství ve zmíněné surrealistické Skupině 42 a kvůli přátelství s představiteli české avantgardy byl Kolář v 50. letech uvězněn.
Ačkoliv se zprvu našel v pozici básníka, později svůj záběr přeorientoval na výtvarné umění. A právě to jej proslavilo i za hranicemi země. Ještě předtím ale následovalo období normalizace, kdy svým podpisem básník potvrdil sympatie s Chartou 77 a zároveň si tak „podškrábnul“ konečnou jízdenku za hranice.
Kvůli neustálým konfliktům s komunistickým režimem totiž musel Kolář nakonec emigrovat do Francie, kde se následně natrvalo usadil a získal dokonce tamní občanství. Za jeho nepřítomnosti v domovské vlasti jej komunisté odsoudili k dalšímu uvěznění a zabavili mu všechen majetek.
Ve Francii se definitivně obrátil k malířství a ke kolážím. Tvořil pomocí vlastních metod, tedy za pomocí roláže, proláže či muchláže a dalších. Uskutečnil zhruba přes tři sta výstav. Jedna ze zásadních se konala v Guggheimově muzeu v New Yorku, která mu zajistila slávu. Nadále vydal několik desítek literárních publikací, mezi nimi i literaturu pro děti nebo divadelní hry. Za svou činnost obdržel mnoho vyznamenání.
