Jak se řediteluje a hraje v Národním divadle

Praha - V souvislosti s oslavami znovuotevření Národního divadla po ničivém požáru před 125 lety a znovuotevření historické budovy po dlouholeté rekonstrukci před 25 lety se přední osobnosti naší první scény zamýšlejí nad její historií i posláním. Podle ředitele 'zlaté kapličky' Ondřeje Černého jsou oslavy dobré také k sebereflexi a hodnocení, uvedl to v pořadu Interview ČT24.

„Národní divadlo je symbolem národní identity, je v něm ono vzedmutí českého emancipovaného národa v 19. století. Takže, když já dnes uslyším slovo národní, tak si představím naše předky, kteří si dali velký úkol. Vybudovat divadlo je stálo hodně úsilí a času, ale podařilo se jim to. To je myslím jedno z velkých poselství, je to obrovský čin a jako takový je potřeba ho nahlédnout,“ říká k poslání Národního divadla jeho ředitel.

„Naše první scéna je velká instituce, jejíž chod je poznamenán jistou setrvačností. To, co je pozitivní, může se projevit zároveň i negativně. Silná tradice a silný prvek tradicionalismu způsobují, že pokud chcete něco změnit, musíte vynaložit poměrně hodně energie. Na jedné straně je potřeba budovat autonomii a odpovědnost jednotlivých souborů, na druhé straně se ukazuje, že není možné souručenství tří souborů. Národní divadlo musí mít jednu integritu, a to především z důvodu, že historická budova je mateřskou scénou všech tří souborů. Všechny tři soubory musí veškeré své ambice i frustrace vtělit do tohoto divadla. A to je opravdu velký oříšek a rozetnout ho, udržet jakousi rovnováhu, dokáže jen silná centralizovaná ruka,“ odkrývá úskalí ředitelování velkého uměleckého komplexu Ondřej Černý.

Interview ČT24

Herečka Národního divadla Taťjana Medvecká, která do něj nastoupila v roce 1975, se ve Studiu ČT24 naopak zamýšlí nad uměleckou stránkou divadla. O hraní ve zlaté kapličce říká: „Způsob hraní si prostor sám vyžádá. Myslím si, že jsem měla velké štěstí, protože jsem v 'Národním' potkala takové osobnosti jako např. pana Högera, pana Hrušínského, paní Medřickou, Petrovickou a další, bylo to moc krásné a oni se ke mně chovali velmi hezky.“

Ovšem pokud se celkové atmosféry týká, Medvecká upozorňuje, že nyní je podstatně volnější, otevřenější a svobodnější. „Byť na to vzpomínám ráda, doba byla opravdu jiná a Národní divadlo bylo vždy podrobeno zostřenému dohledu. Ať je to jak chce, od tohoto divadla vždycky všichni čekají maximum. A celkově je práce v něm velmi těžká. Ale mě to těší. Když například nyní hraji Kněžnu v Lucerně, je to nádherné. Říkáte ty krásné věty v roli, kterou před vámi hrály úžasné velké herečky, to je opravdu povznášející,“ sděluje s nadšením herečka.

Sestavit dobrý, nosný repertoár pro tuto scénu je však podle Taťjany Medvecké složité. „Myslím si, že publikum, které do Národního divadla chodí, je do značné míry dost konzervativně naladěno. Experimenty jsou přijímány obtížněji, než v jiných divadlech. Ale dobře aktualizovaná klasika, když se povede, pak je to nádhera a publikum je nadšené,“ uzavírá Medvecká. 

Blanka Bohdanová hraje na prknech Národního divadla od roku 1966. Na své angažmá i kolegy z dob svého mládí zavzpomínala v pořadu Události v kultuře. „Své kolegy jsem milovala. Přemýšlela jsem často, proč oni byli tak noblesní a vydedukovala jsem si, že důvodem bylo, že byli slavní už za první republiky. Udrželi si tu autoritu a noblesnost, a přitom byli plni humoru.“

Vzhledem k politické situaci byly hereččiny nejproduktivnější roky v Národním divadle pouze tři. Od roku 1969 jí byla umělecká činnost omezena na minimum. „Naštěstí jsem mohla v divadle zůstat, ale sama pro sebe jsem musela projít určitým obdobím osobní pokory. Zase na druhé straně jsem občas přišla k nějaké velmi pěkné roli. Já si myslím, že být v Národním divadle je pořád veliká čest už pro ten původ instituce. Ale řekla bych, že odjakživa vlastně nikdo neví, co by se tam mělo hrát a navíc vždy je velmi přísná kritika na inscenace Národního divadla. To, co jinde by mohlo mít úspěch, na těchto prknech je bráno přinejmenším s rezervou. Fouká tam docela silný vítr,“ s nadhledem uzavírá Blanka Bohdanová.

  • Historická budova, Nová scéna a provozní budova Národního divadla autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/530/52974.jpg
  • Herečka v inscenaci Sladké ptáče mládí zdroj: Národní divadlo http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/530/52967.jpg
  • Herečka v benefičním představení Barevný život Blanky Bohdanové zdroj: Národní divadlo http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/530/52966.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Vstup do Alešville je na vlastní nebezpečí

Národní galerie Praha uspořádala úplně první komplexní retrospektivu Aleše Veselého. K vidění je ve Veletržním paláci pod názvem Alešville.
před 4 hhodinami

Nevyléčitelně nemocným pomáhá Sanitka splněných snů. Vznikl o ní dokument

Dokument Do posledního snu vypráví příběhy nevyléčitelně nemocných lidí, kteří si v posledních okamžicích života plní své sny díky Sanitce splněných snů. Autorka dokumentu, redaktorka ČT Lea Surovcová přiblížila v 90′ ČT24 zrod filmu. Jednu ze zakladatelek projektu Petru Homolovou potkala asi před dvěma lety a ta ji následně propojila i s jedním z hlavních hrdinů filmu Ondřejem Míčkem. Petra Homolová byla také hostem 90′ ČT24.
včera v 09:50

Na česká pódia v roce 2026 zamíří MGK, Nick Cave nebo Marilyn Manson

Hudební hvězdy plánují své koncerty i několik let dopředu. Už je tak jasné, kdo z těch zahraničních má v roce 2026 v kalendáři jako svou zastávku také Česko.
včera v 09:00

Oscar následuje diváky, od roku 2029 se přesouvá na YouTube

Na internetu a zdarma má být od roku 2029 k vidění ceremoniál cen Oscar. Prestižní filmové ocenění tak po desítkách let opouští televizní obrazovky a přesouvá se výhradně na největší on-line videoplatformu YouTube. Ostatně podobně jako spousta diváků, kteří si už zvykli sledovat filmy prostřednictvím streamovacích služeb spíš než v televizi nebo v kinech.
19. 12. 2025

Stávka v Louvre je u konce, muzeum se zcela otevřelo návštěvníkům

Pařížské muzeum Louvre se v pátek zcela otevřelo návštěvníkům poté, co odboráři ukončili stávku za lepší pracovní podmínky pro zaměstnance a větší výdaje na jejich bezpečnost, píše agentura AFP. Stávka, do které se zapojilo nejméně tři sta zaměstnanců, trvala od pondělí.
19. 12. 2025

UMPRUM uzavírá výstavou semestr i budovu

Výstava Artsemestr tradičně na Vysoké škole uměleckoprůmyslové (UMPRUM) shrnuje klauzurní a semestrální práce studentů. Je jednou z posledních akcí v hlavní budově školy, kterou čeká od začátku příštího roku rozsáhlá rekonstrukce.
19. 12. 2025

Spielberg opět objevuje mimozemský život. Zatím jen v upoutávce

Steven Spielberg se vrací k žánru sci-fi. Nový snímek Den odhalení sleduje reakci světové veřejnosti na objevení mimozemského života. Do kin by měl film s Emily Bluntovou v hlavní roli vstoupit v polovině června příštího roku, teď ho představila první ukázka.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025
Načítání...