Jak se řediteluje a hraje v Národním divadle

Praha - V souvislosti s oslavami znovuotevření Národního divadla po ničivém požáru před 125 lety a znovuotevření historické budovy po dlouholeté rekonstrukci před 25 lety se přední osobnosti naší první scény zamýšlejí nad její historií i posláním. Podle ředitele 'zlaté kapličky' Ondřeje Černého jsou oslavy dobré také k sebereflexi a hodnocení, uvedl to v pořadu Interview ČT24.

„Národní divadlo je symbolem národní identity, je v něm ono vzedmutí českého emancipovaného národa v 19. století. Takže, když já dnes uslyším slovo národní, tak si představím naše předky, kteří si dali velký úkol. Vybudovat divadlo je stálo hodně úsilí a času, ale podařilo se jim to. To je myslím jedno z velkých poselství, je to obrovský čin a jako takový je potřeba ho nahlédnout,“ říká k poslání Národního divadla jeho ředitel.

„Naše první scéna je velká instituce, jejíž chod je poznamenán jistou setrvačností. To, co je pozitivní, může se projevit zároveň i negativně. Silná tradice a silný prvek tradicionalismu způsobují, že pokud chcete něco změnit, musíte vynaložit poměrně hodně energie. Na jedné straně je potřeba budovat autonomii a odpovědnost jednotlivých souborů, na druhé straně se ukazuje, že není možné souručenství tří souborů. Národní divadlo musí mít jednu integritu, a to především z důvodu, že historická budova je mateřskou scénou všech tří souborů. Všechny tři soubory musí veškeré své ambice i frustrace vtělit do tohoto divadla. A to je opravdu velký oříšek a rozetnout ho, udržet jakousi rovnováhu, dokáže jen silná centralizovaná ruka,“ odkrývá úskalí ředitelování velkého uměleckého komplexu Ondřej Černý.

Interview ČT24

Herečka Národního divadla Taťjana Medvecká, která do něj nastoupila v roce 1975, se ve Studiu ČT24 naopak zamýšlí nad uměleckou stránkou divadla. O hraní ve zlaté kapličce říká: „Způsob hraní si prostor sám vyžádá. Myslím si, že jsem měla velké štěstí, protože jsem v 'Národním' potkala takové osobnosti jako např. pana Högera, pana Hrušínského, paní Medřickou, Petrovickou a další, bylo to moc krásné a oni se ke mně chovali velmi hezky.“

Ovšem pokud se celkové atmosféry týká, Medvecká upozorňuje, že nyní je podstatně volnější, otevřenější a svobodnější. „Byť na to vzpomínám ráda, doba byla opravdu jiná a Národní divadlo bylo vždy podrobeno zostřenému dohledu. Ať je to jak chce, od tohoto divadla vždycky všichni čekají maximum. A celkově je práce v něm velmi těžká. Ale mě to těší. Když například nyní hraji Kněžnu v Lucerně, je to nádherné. Říkáte ty krásné věty v roli, kterou před vámi hrály úžasné velké herečky, to je opravdu povznášející,“ sděluje s nadšením herečka.

Sestavit dobrý, nosný repertoár pro tuto scénu je však podle Taťjany Medvecké složité. „Myslím si, že publikum, které do Národního divadla chodí, je do značné míry dost konzervativně naladěno. Experimenty jsou přijímány obtížněji, než v jiných divadlech. Ale dobře aktualizovaná klasika, když se povede, pak je to nádhera a publikum je nadšené,“ uzavírá Medvecká. 

Blanka Bohdanová hraje na prknech Národního divadla od roku 1966. Na své angažmá i kolegy z dob svého mládí zavzpomínala v pořadu Události v kultuře. „Své kolegy jsem milovala. Přemýšlela jsem často, proč oni byli tak noblesní a vydedukovala jsem si, že důvodem bylo, že byli slavní už za první republiky. Udrželi si tu autoritu a noblesnost, a přitom byli plni humoru.“

Vzhledem k politické situaci byly hereččiny nejproduktivnější roky v Národním divadle pouze tři. Od roku 1969 jí byla umělecká činnost omezena na minimum. „Naštěstí jsem mohla v divadle zůstat, ale sama pro sebe jsem musela projít určitým obdobím osobní pokory. Zase na druhé straně jsem občas přišla k nějaké velmi pěkné roli. Já si myslím, že být v Národním divadle je pořád veliká čest už pro ten původ instituce. Ale řekla bych, že odjakživa vlastně nikdo neví, co by se tam mělo hrát a navíc vždy je velmi přísná kritika na inscenace Národního divadla. To, co jinde by mohlo mít úspěch, na těchto prknech je bráno přinejmenším s rezervou. Fouká tam docela silný vítr,“ s nadhledem uzavírá Blanka Bohdanová.

  • Historická budova, Nová scéna a provozní budova Národního divadla autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/530/52974.jpg
  • Herečka v inscenaci Sladké ptáče mládí zdroj: Národní divadlo http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/530/52967.jpg
  • Herečka v benefičním představení Barevný život Blanky Bohdanové zdroj: Národní divadlo http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/530/52966.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 12 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
včeraAktualizovánovčera v 14:08

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
včera v 10:57

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...