Praha – Co znamená smrt, proč vůbec umíráme a co se děje potom? To jsou otázky, které ještě víc než dospělé fascinují, ale také straší děti. Rodičům se na důmyslné otázky svých ratolestí neodpovídá dvakrát snadno. Teď by jim v tom mohla pomoci nová publikace Anna a Anička, jež na příběhu babičky a její vnučky seznamuje ty nejmenší s odcházením ze světa. V galerii také můžete knihou listovat.
„Stromy rychle rostou, když se podíváš, tak tam jsou mrtvé větve a to znamená, že jednou spadne celý dolů,“ poučuje v knize metaforicky babička vnučku. Autorka Martina Špinková na příběhu Anny a Aničky, které společně pečují o zahrádku, ukazuje, že umírání je běžnou součástí života. Zároveň předestírá, že se starým lidem odchází ze světa lépe s rodinou než například v domově důchodců (pokud to ovšem podmínky dovolí). Spisovatelka se tak dětem snaží vštípit odmalička vztah k prarodičům a také to, aby braly pomoc starým lidem jako přirozenou věc.
„Anička se narodí na svět, kde se jako většina z nás potká se svou babičkou. Hraje si s ní, učí se od ní, povídají si spolu a mají také tajemství. Jak Anička roste a poznává svět, babička pomalu odchází. Anička je s babičkou až do konce a dokáže si s ní hrát i potom,“ uvádí hospicové občanské sdružení Cesta domů, jež si knížku vzalo na starost.
Ilustrovaná publikace je postavena na reálných lidských příbězích. Vydavatelé doufají, že osloví i rodiče a že se v ní trochu poznají. „O čem se zvláště dospělým mluví těžko, v tom jim knížka otevře dveře,“ slibují.
Špinková tvrdí, že smrt není pro děti tak traumatizující téma. „Ony se o tom bavit chtějí. Chtějí mít babičku nebo dědečka doma, ale realita je taková, že umírají v nemocnici a děti se často jen dozvědí, že děda umřel,“ míní autorka.
Nápad psát o smrti pro děti vznikl v Česku poprvé před čtyřmi lety. Kniha Když dinosaurům někdo umře byla přeložená z angličtiny. Příběh Anny a Aničky ji nyní tematicky doplňuje.
