Ironie a soucit. Charlie Chaplin byl velkým humanistou

Hollywood - Byl nejslavnějším klaunem všech dob, který vyvolával smích i pláč. Charles Chaplin, narozený 16. dubna 1889 v Londýně, ve svých figurkách tuláka či diktátora víc než kdo jiný ovlivnil rodící se filmové umění. Filmy vytvářel od námětů přes scénář a režii až po hraní v hlavní roli. Charlie Chaplin se narodil před 125 lety.

První profesionální smlouvu dostal ve 12 letech jako divadelní a kabaretní herec. Společnost Keyston, kam nastoupil počátkem roku 1914, chrlila grotesku za groteskou, a když od ní v listopadu téhož roku odcházel ke společnosti Essenay, měl za sebou 35 filmů. Pajdavého tuláka s buřinkou znal najednou kdekdo. Jeho zrození sám popsal takto: „V okamžiku, kdy jsem se oblékl, kostým a maska mi vnukly jeho osobnost. Začal jsem se do něj vciťovat a ve chvíli, kdy jsem vkročil před kameru, rozehrál se mi samostatným životem.“

Osud nízkých společenských vrstev

Tajemství jeho úspěchu bylo v tom, že pochopil, že film je umění určené nikoliv milionářům, ale dělníkům a ženám v domácnosti, kteří musí hrdinovi fandit. A své diváky znal důvěrně, neboť sám v podobném chudém prostředí vyrostl. „Valná většina publika v prvním desetiletí byli lidé z nízkých společenských vrstev, bylo tam i hodně imigrantů. On jim byl blízký tím, že jakoby naplňoval jejich osud,“ říká filmový historik Věroslav Hába.

Charlie Chaplin, 1910
Zdroj: ČT24/ČTK/ZUMA/JT Vintage

V roce 1919 založil v Americe společnost United Artists a o rok později už měl za sebou 67 grotesek. A pak natočil Kida, jeden ze svých nejslavnějších filmů, příběh tuláka a malého opuštěného chlapce: „Chci natočit vážný film, který pod komickými epizodami bude skrývat ironii, soucit a satiru,“ říkal Chaplin. A Ives Durand, zakladatel Chaplinova muzea, k tomu doplňuje: „Jeho tvorba byla k smíchu a přitom dojemná. Charlie Chaplin byl velkým humanistou. Jeho filmy byly velmi sociální a lidské.“ 

V Americe však Chaplin dráždil neuspořádaným sexuálním životem, svatbami s mladičkými dívkami, dramatickými rozvody nebo okázalým bohatstvím. Ale především rozčiloval filmy: Když hrdinou snímku Poutník (1923) udělal vězně ze Sing-Singu, tisk žádal, aby Chaplin šel za mříže. Dáma z Paříže z téhož roku byla v několika amerických státech zakázána. Prvním mluveným filmem byla útočná satira na Hitlera, Mussoliniho a jejich režimy Diktátor (1940). „Nebyl jen geniálním režisérem, ale byl to hrdina. Natočil Diktátora a dokázal, že se lidé smáli Hitlerovi,“ zdůrazňuje jeho dcera, herečka Geraldine Chaplinová.

V hledáčku FBI

Druhou světovou válku střídá válka studená a Amerikou se šíří strach z komunismu. Chaplin, už dříve kritizovaný částí tisku pro své levicové názory, se dostává do hledáčku Výboru pro neamerickou činnost. FBI na něj vede složku už od roku 1947 a její šéf Edgar J. Hoover je proti němu osobně zaměřen. „Roku 1952 odjíždí na premiéru do Londýna a během cesty parníkem mu přichází telegram, že bude muset požádat o revokaci vstupu do Spojených států. Protože je ten spor už tak vyhraněn a on je hrdý, tak odmítne a rozhoduje se okamžitě, že zůstane v Evropě,“ vypráví Hába.

Od roku 1952 se tedy usadil nedaleko švýcarského Lausanne. Někdejší divoký milostný život nahradil manželstvím s o 36 mladší Oonou O'Neilovou, která mu porodila několik dětí. Do USA se triumfálně vrátil roku 1972, kdy dostal čestného Oscara za celoživotní dílo. Když ho o tři roky později britská královna Alžběta II. povýšila do šlechtického stavu, byl už Charlie Chaplin žijící legendou. Šlechtického titulu si muž, který v dětství poznal i chudobinec, užíval dva roky. Zemřel 25. prosince 1977 ve Vevey u Lausanne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoO Oscara usilují i tvůrci česko-dánského dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi

Dvojice českých producentů v úterý odlétá do Los Angeles, kde se budou udílet ceny Oscar. Nominaci na zlatou sošku totiž získal česko-dánský dokument Pan Nikdo proti Putinovi. Od premiéry na festivalu Sundance už posbíral po světě řadu trofejí, naposledy ho ocenila britská filmová akademie. Oscarovou kampaň vedou Češi s Dány intenzivně už od září. Podpořili ji i oba státní filmové fondy. Tvůrci jsou tak už půl roku stále na cestách, aby film dostali k co nejvíce členům americké akademie. V polovině února se účastnili oběda pro nominované na Oscara, který se konal v Beverly Hills. Film tak mohli představit i hollywoodské elitě. Na akci se potkali a mluvili třeba s hercem Leonardem DiCapriem nebo Ethanem Hawkem. Nominovaný dokument představili také režisérovi Stevenu Spielbergovi. O tom, zda film cenu získá, se rozhodne v noci z 15. na 16. března. Na snímku spolupracovala i Česká televize.
před 8 hhodinami

Český film je v dobré kondici, stačí jen trochu přidat, říká Bezděk Fraňková

Bývalá šéfka Státního fondu audiovize Helena Bezděk Fraňková získá letošního Českého lva za mimořádný přínos kinematografii. Cenu uděluje prezidium České filmové a televizní akademie. Odbornice na filmovou politiku, veřejné financování a mezinárodní audiovizi ji převezme 14. března na slavnostním večeru Českých lvů. Bezděk Fraňková v průběhu dvou dekád ve státní správě prosadila mimo jiné zavedení filmových pobídek, které do tuzemska lákají zahraniční štáby. Ty tu v posledních letech utrácejí miliardy korun.
včera v 13:00

Česko na Eurovizi bude reprezentovat Daniel Žižka

Česko zná svého zástupce pro letošní ročník Eurovision Song Contest. Na jedné z nejsledovanějších hudebních soutěží světa bude se skladbou CROSSROADS Českou republiku reprezentovat Daniel Žižka, který patří k nejvýraznějším talentům nastupující hudební generace. Česká televize odvysílá přímé přenosy květnových semifinále na ČT2, finále pak na ČT1.
8. 3. 2026

Kniha o mediální češtině luští oříšek, jaké exemplární příklady jsou na vině

Lingvistka Lucie Jílková v knize Jak moc nás to posunulo? nabízí odpověď, jak jsou na tom s čistotou češtiny média. A nezní příliš lichotivě.
7. 3. 2026

VideoTemný příběh groteskním způsobem, Národní divadlo uvedlo Ibsenovu Hedu Gablerovou

Hrdinka dramatu Henrika Ibsena Heda Gablerová bojuje s nudou a konvencemi ve stejnojmenné činohře Národního divadla v Praze. Divadlo uvedlo hru norského dramatika, ve kterém maďarský režisér Viktor Bodó obsadil do hlavní role Pavlu Beretovou. Gablerové se rozpadá představa o úspěšném životě v přepychu před očima. Probouzejí se v ní temnota, zlost a tvrdost, se kterými je připravena zúčtovat se světem kolem sebe. Ibsen v Hedě představuje lidské nedokonalosti a slabosti. Všichni čekají na to velké, co v životě přijde, ale žijí v nedokonalostech a marnostech. Nic vlastně pořádně nefunguje. „Tato hra bude vždycky aktuální, protože člověk se nikdy nezmění,“ vysvětluje Bodó. Heda Gablerová patří mezi velké ženské a náročné role. Před Beretovou se jí zhostily v devadesátých letech Ivana Chýlková a o dvě dekády později Lucie Trmíková. „Ibsen psal svoje hry s krutým pohledem na svoje postavy. Krutost a tragičnost těch postav vyvolává humor. Je to kruté, ale legrační,“ řekla Beretová.
6. 3. 2026

Společnost Levné knihy je v insolvenci. Dluží zhruba 133 milionů korun

Insolvenční návrh, podle nějž dluží zhruba 133 milionů korun, na sebe podala firma Levné knihy. Uvedla, že ji poznamenala pandemie covidu-19 a také inflace po začátku celoplošné ruské agrese na Ukrajině. Navrhuje, aby soud vyhlásil konkurs na její majetek. Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení v pátek 6. března.
6. 3. 2026

VideoVýstava v pražském DOX nabízí díla Warhola, Maleviče či Le Corbusiera

Díla Andyho Warhola, Kazimira Maleviče, Le Corbusiera a řady dalších autorů představuje pražské Centrum současného umění DOX. Nová výstava nese název Hit by News a zabývá se vztahem umění a tištěných médií. Výstavu tvoří téměř čtyři stovky uměleckých děl, které se řadí k takzvanému „press artu“. Ten pracuje s novinami, časopisy, ale i reklamou. Vystavená díla ukazují, že média ovlivnila řadu významných umělců. Press art je ale k médiím z podstaty kritický. Některé autory zajímal mediální svět celebrit, senzací či tragédií, jiní se vymezovali proti propagandě nebo poukazovali na moc, s jakou může tisk utvářet veřejné mínění.
6. 3. 2026

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by mohla začít letos. Zavřené je už dekádu

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by podle primátora Jiřího Korce (ANO) měla začít ještě letos. Město na konci loňského roku získalo stavební povolení. Opravy za zhruba šest set milionů korun má z velké části pokrýt dotace. Kino je zavřené deset let – od března 2016 – kvůli havarijnímu stavu budovy.
5. 3. 2026
Načítání...