Ireně Obermannové ne každý přijde na chuť

Praha - Největší pozornost vzbudila zřejmě svým třináctým titulem Tajná kniha, jejíž hrdina Největší Čech byl spojován s exprezidentem Václavem Havlem. Bestsellerem se stala už její druhá kniha Deník šílené manželky. Spisovatelka Irena Obermannová, kterou vydavatel Aleš Lederer považuje za „Michala Viewegha v sukních“, se narodila 17. dubna 1962.

Obermannová chtěla být spisovatelkou již od dětství, ale svou první knížku vydala až ve svých čtyřiatřiceti letech. Ve svém díle se často snažila vypořádat s osobními problémy či prožitky a kromě více než desítky knih má na svém kontě i řadu televizních scénářů. Zfilmovány byly i některé její knihy.

Zatímco pro čtenáře jsou knihy Obermannové téměř vždy očekávanou událostí a některé z nich okupují přední příčky žebříčků nejprodávanějších českých knih, u literárních kritiků se jí vždy příznivé reakce nedostává.

Obermannová vystudovala dramaturgii a scenáristiku na FAMU. Poté léta pracovala v České televizi ve tvůrčí skupině Anny Beckové, točila reportáže a psala pro Český rozhlas. V televizi spolupracovala na pořadech jako Ženský hlas s Ester Kočičkovou nebo Domácí štěstí Ivy Hüttnerové.

Svou první knihu Frekvence tygra napsala až ve čtyřiatřiceti letech. Bestsellerem se stala ale její druhá kniha Deník šílené manželky (1998). V té době se nacházela v nelehké situaci. Odešel od ní manžel, hudebník Daniel Kohout, a Obermannová tak zůstala sama s dcerami - Berenikou, dnes herečkou, a Rozálií, která se nyní věnuje režii.

„Byla jsem zoufalá, a přitom jsem měla nějakou potřebu si ze sebe trochu udělat legraci. Chtěla jsem se o svůj život podělit s ostatními. Tak jsem po nocích sepsala knížku, která zaznamenala velký úspěch,“ popsala okolnosti vzniku knížky, která se dobře prodávala i v Maďarsku nebo Polsku a která se stala předlohou pro stejnojmenný televizní film s Veronikou Žilkovou v hlavní roli.

K jejím dalším dílům patří rovněž zfilmované Divnovlásky, Příručka pro neposlušné ženy, Matky to chtěj taky, Nezavěšujte se, Deník šílené milenky a další. Celkem napsala 13 knih a je také autorkou scénářů či námětů k televizním seriálům Ulice, Ordinace v růžové zahradě nebo Život je ples.

Irena Obermannová na křtu své Tajné knihy
Zdroj: Stanislav Peška/ČTK

Pro její knihy je charakteristická silná dávka autobiografičnosti, respektive využití autobiografických momentů při výstavbě příběhů a zápletek. V roce 2011 se stal čtenářským bestsellerem fiktivní deník o milostných peripetiích spisovatelky Tajná kniha. Obermannová v této knize řeší svůj intimní vztah s „Největším Čechem“, který nápadně připomíná Václava Havla. Exprezident se od knihy, která vyvolala ostrou polemiku i kritiku Obermannové, důrazně distancoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Nový zákon může otevřít cestu k návratu parthenónských mramorů z Louvru

Nový právní rámec, který ve Francii vstoupil v platnost na začátku května, znovu otevřel otázku navracení kulturního dědictví a vnesl nové okolnosti do debaty kolem parthenónských mramorů uložených v muzeu Louvre.
před 2 hhodinami

Happy Birthday, Ms. Monroe. Před sto lety se narodila božská i nepochopená Marilyn

Za portrét Marylin Monroe od Andyho Warhola zaplatil kupec v roce 2022 nejvyšší částku, za jakou se kdy vydražilo dílo vytvořené ve dvacátém století. Bezpochyby to svědčí o zájmu o tohoto pop-artového umělce – ale také o herečku, kterou portrétoval. Byla sexsymbolem své doby a pro mnohé zůstala ikonou i po své tragické smrti. Zároveň lidi nepřestává zajímat, jaká žena se vlastně skrývala za „božskou Marilyn“ – do jaké míry zůstala Normou Jeane Bakerovou Mortensonovou, narozenou přesně před sto lety.
před 12 hhodinami

Obraz Josefa Čapka Piják se vydražil za rekordních 34 milionů korun

Obraz Josefa Čapka Piják se v Praze vydražil za rekordních 34,08 milionu korun včetně aukční přirážky v aukci Galerie Kodl. Předchozí Čapkův autorský rekord byl 30,6 milionu za obraz Nevěstka při aukci loni v listopadu. Olejomalba Piják z roku 1919 přitom začínala v nedělní aukci na vyvolávací ceně devět milionů, uvedla galerie v tiskové zprávě.
včeraAktualizovánovčera v 19:05

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
30. 5. 2026

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
30. 5. 2026

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. V Praze zpopelnil taky těla několika Španělů, kteří se znelíbili frankistickému režimu a později nepřežili uvěznění v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026
Načítání...