Ireně Obermannové ne každý přijde na chuť

Praha - Největší pozornost vzbudila zřejmě svým třináctým titulem Tajná kniha, jejíž hrdina Největší Čech byl spojován s exprezidentem Václavem Havlem. Bestsellerem se stala už její druhá kniha Deník šílené manželky. Spisovatelka Irena Obermannová, kterou vydavatel Aleš Lederer považuje za „Michala Viewegha v sukních“, se narodila 17. dubna 1962.

Obermannová chtěla být spisovatelkou již od dětství, ale svou první knížku vydala až ve svých čtyřiatřiceti letech. Ve svém díle se často snažila vypořádat s osobními problémy či prožitky a kromě více než desítky knih má na svém kontě i řadu televizních scénářů. Zfilmovány byly i některé její knihy.

Zatímco pro čtenáře jsou knihy Obermannové téměř vždy očekávanou událostí a některé z nich okupují přední příčky žebříčků nejprodávanějších českých knih, u literárních kritiků se jí vždy příznivé reakce nedostává.

Obermannová vystudovala dramaturgii a scenáristiku na FAMU. Poté léta pracovala v České televizi ve tvůrčí skupině Anny Beckové, točila reportáže a psala pro Český rozhlas. V televizi spolupracovala na pořadech jako Ženský hlas s Ester Kočičkovou nebo Domácí štěstí Ivy Hüttnerové.

Svou první knihu Frekvence tygra napsala až ve čtyřiatřiceti letech. Bestsellerem se stala ale její druhá kniha Deník šílené manželky (1998). V té době se nacházela v nelehké situaci. Odešel od ní manžel, hudebník Daniel Kohout, a Obermannová tak zůstala sama s dcerami - Berenikou, dnes herečkou, a Rozálií, která se nyní věnuje režii.

„Byla jsem zoufalá, a přitom jsem měla nějakou potřebu si ze sebe trochu udělat legraci. Chtěla jsem se o svůj život podělit s ostatními. Tak jsem po nocích sepsala knížku, která zaznamenala velký úspěch,“ popsala okolnosti vzniku knížky, která se dobře prodávala i v Maďarsku nebo Polsku a která se stala předlohou pro stejnojmenný televizní film s Veronikou Žilkovou v hlavní roli.

K jejím dalším dílům patří rovněž zfilmované Divnovlásky, Příručka pro neposlušné ženy, Matky to chtěj taky, Nezavěšujte se, Deník šílené milenky a další. Celkem napsala 13 knih a je také autorkou scénářů či námětů k televizním seriálům Ulice, Ordinace v růžové zahradě nebo Život je ples.

Irena Obermannová na křtu své Tajné knihy
Zdroj: Stanislav Peška/ČTK

Pro její knihy je charakteristická silná dávka autobiografičnosti, respektive využití autobiografických momentů při výstavbě příběhů a zápletek. V roce 2011 se stal čtenářským bestsellerem fiktivní deník o milostných peripetiích spisovatelky Tajná kniha. Obermannová v této knize řeší svůj intimní vztah s „Největším Čechem“, který nápadně připomíná Václava Havla. Exprezident se od knihy, která vyvolala ostrou polemiku i kritiku Obermannové, důrazně distancoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 1 mminutou

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 10 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
včeraAktualizovánovčera v 19:37

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
včera v 17:23

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
včera v 16:46

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
včeraAktualizovánovčera v 13:28

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...