Praha - Vychází obsáhlá publikace, která přibližuje méně známá či zcela neprobádaná místa v Oceánii. Kniha nazvaná jednoduše Papua především díky fotografiím ukazuje stát, který sice objevili Evropané už v 16. století, jeho obyvatelé však dosud z části žijí přírodním způsobem života a na ostrovech jsou místa, kam turisté jezdí jen velmi málo. Autor a cestovatel Daniel Balcar představuje tato místa především prostřednictvím rozměrných fotografií, které doplňuje cestovatelským deníkem.
I v Papue žijí lidé
„Kniha je mojí vzpomínkou na setkání s nádhernými lidmi a přírodou největšího tropického ostrova světa - Nové Guineje. Fotografie pro tuto knihu jsem pečlivě vybíral z tisíců snímků, jež jsem během výpravy pořizoval, a to ne vždy v ideálních podmínkách,“ přibližuje publikaci autor.
Publikace má rozměry 30 krát 30 centimetrů a některé snímky zabírají i dvě strany. „Podle našich informací, které máme od knižních velkoobchodů, nebyla z oblasti Papuy nikdy na našem ani na zahraničním trhu vydána podobná kniha, kde by hlavním tahákem byly velké barevné fotografie,“ doplnil Balcar. Oblast Papuy je navštěvována jen sporadicky a publikace, které doposud vyšly, jsou podle něj zaměřeny především na text.
Devětatřicetiletý Balcar fotografuje od roku 1990, fotil divoká zvířata v Keni, přírodní krásy Laponska či národní parky USA. Prostředí Papuy-Nové Guineje je však podle něj i pro zkušené cestovatele velkým překvapením.
Balcar popisuje své setkání s kmenem Dani, jehož muži jsou oděni pouze do vydlabané tykvičky zvané koteka. Cestovatel navštívil i kmen Korowai, ukrytý hluboko v deštném pralese, jehož příslušníci žijí v chýších vystavěných vysoko v korunách stromů. Autor popisuje přípravy na cestu, život místních obyvatel i historky, které evropské návštěvníky v pralese potkaly. V obrazové části nejsou jen snímky lidí, ale i rostlin a zvířat. Poslední část knihy je faktografická a uvádí důležitá geografická data, mapky, popis osidlování a významné historické milníky.
Papua-Nová Guinea se rozkládá na východní části ostrova Nová Guinea. Západní polovina ostrova, nazývaná Irian, patří k Indonésii. Papua-Nová Guinea je zemí na poloviční cestě mezi kmenovou kulturou a demokracií. V roce 1975 získala nezávislost, předtím ji spravovala Austrálie, od níž stále dostává administrativní i finanční pomoc. Mluví se tam více než 700 jazyky a dialekty, které jsou výsledkem izolace jednotlivých skupin obyvatelstva v členité krajině.
„Po zdlouhavém hledání jsem si konečně objednal jedinou dostupnou mapu provincie, a když jsem ji rozložil přes celý stůl, zjistil jsem, že je na ní jen několik centimetrů silnic: většinu plochy vyplňuje zelená barva deštného pralesa. Celá oblast tak zůstávala velkou neznámou, na kterou však bylo třeba se i přes minimum informací dobře připravit.“