„Dnes v noci je vše dovoleno…,“ říká podtitul snímku Hany režiséra Michala Samira. Spolu s režisérem snímku Bez doteku Matějem Chlupáčkem natočil na jeden záběr film vyprávějící o událostech zdánlivě obyčejného večera v plzeňském baru. Tragikomické osudy jednotlivých aktérů se prolínají dohromady, aby do nich nakonec zasáhl motiv revolty a vzbouření. Projekce Hany otevře 27. dubna Finále Plzeň, v kinech se objeví až 8. května.
Hany: Život ztracené generace, nebo varování před agresí?
Samir charakterizuje svůj film jako „jednoduchý pohled na lidi, kteří by chtěli být komplikovaní, ale nejsou. Je to taková zběsilá jízda na horské dráze o vášni a morálce, ale také o pivu, manželkách a jejich synech.“
Snímek se věnuje několika osudům naráz, které neustále „hlídá“ jedna kamera. Ať už jde o zhrzeného, agresivního a popudlivého prodavače drog Jirku, křehkou Hanku mající trable s přítelem nebo o podivína, co se snaží nevypadnout ze své role francouzského dramatika. Ti všichni se v jeden večer potkají v baru a spolu s dalším osazenstvem rozehrávají hru smutných mezilidských vztahů. To vše podbarvuje peprný slovník, z něhož se mohou neklidné povahy v kině nepohodlně ošívat v křesle.
Konečné nepokoje v ulicích a revolta obecně je podle Samira v českých filmech opomíjený jev. Inspiroval se londýnskými nepokoji studentů z roku 2011, jež původně vznikly kvůli nesouhlasu se zvýšením minimálního finančního poplatku za školné. Poté přerostly v masové demonstrace, k nimž se připojilo okolní obyvatelstvo. „Nemůžu se zbavit pocitu, že jádro problému je v tom, že se někteří lidé jednoduše nudí. A nuda vede k otrávenosti a končí u agrese,“ domnívá se filmař.
- Na hudbě k filmu se podílel producent a zpěvák Boris Carloff. Tvůrci ho zároveň obsadili do nenápadné, ale klíčové role iniciátora a následného vůdce vzpoury.
Samir současně dodává, že se rozhodně nejedná o veselý snímek, díky němuž vychází divák z promítacího sálu šťastný. „Jsme v počátku doby chaosu a nepřehlédnutelného strachu,“ prohlásil.