Na sklonku roku přichází Švandovo divadlo s pudovým a vášnivým Hamletem, který se převléká za medvěda, znásilňuje Ofélii, furiantsky šermuje s přítelem Horaciem a nakonec se ocitá ve vězení muzeální vitríny, když propukne jeho šílenství.
Hamlet ve vitríně? Jako živý
Exploze vyvolaná vraždou královského otce jeho vlastním bratrem, uvrhne Hamleta do nespoutaných psychických krajin. Hlavní hrdina se s námi o své duševní i tělesné záležitosti během tříhodinové inscenace v důvěře podělí. Známé „být, či nebýt“ slyšíme od zlomeného Hamleta, skrčeného u mikrofonu a prožívajícího mentální kocovinu z pokřivených příbuzenských vztahů.
Režisér a autor adaptace Daniel Špinar posouvá Shakespearovskou ikonu k civilnímu rodinnému thrilleru. Scéna Ivy Němcové představuje přijímací pokoj rodinného sídla, zabydlený portréty předků a rozměrnou vitrínou s provazovou zábranou, kterou zprvu překračuje výhradně Hamlet. Vitrína je nasvícená a v průběhu děje poslouží též jako hrací místo pro Hamleta nebo skupinu herců.
GALERIE
Hamlet / Švandovo divadlo - Patrik Děrgel (Hamlet) a Marek Pospíchal (Horacio). Režie: Daniel Špinar. autor: Alena Hrbková, zdroj: Švandovo divadlo
Horacio (Marek Pospíchal) je číšníkem na královské svatbě a Hamletův kumpán se z něj teprve vyklube. Oféliin otec, kancléř Polonius (Miroslav Hruška), se po celou dobu pohybuje v konzervativním schématu rádoby přísného rodiče, co má vše pod kontrolou. Jeho postava nevlastní, na rozdíl od ostatních figur, prvek odlehčení či překvapivé změny. Poloniův rebelský syn Laertes (Filip Čapka) ukáže svůj taneční drive se sluchátky na uších, téměř intimní škádlení se sestrou Ofélií a nečekaný respekt z autorit, kdy snadno podlehne králově poradě.
Suitu dvořanů doprovází zvídaví mladíci Guildenstern (Jaroslav Šmíd) a Rosenkranz (Tomáš Kobr), stylizovaní do podoby stejně ustrojených dvojčat v červených norských svetrech a kučeravých parukách. Svým image vybočují záměrně, působí ovšem trapně. V jiných naschvál přehnaných partech, jako když přijde přecitlivělý Hamlet za matkou v punčochách a vysokých podpatcích a pak s ní nelítostně smýká po zemi, je podobná nadsázka funkční. Současné kostýmy Lucie Škandíkové vyhovují režijnímu záměru a kombinují stylově různé prvky.
Hamlet / Švandovo divadlo - Režie: Daniel Špinar.
Krásná a sebevědomá matka, královna Gertruda (Petra Hřebíčková), postupující rodinnou destrukcí znervózňuje a začíná šňupat drogu, aby byla v kondici. Gertruda umně míchá důstojnost s neurózou. Hamletův otčím Claudius vystupuje navenek korektně, o to více pokrytecky v hloubi duše. Jeho představitel Kamil Halbich vypadá seriózně, prvoplánově se pro roli vraha ani nehodí, jde o zajímavý protiúkol. Hamletova milenka Ofélie (Zuzana Onufráková) rovněž zešílí, neunese nešťastnou smrt otce, na návštěvě svádí krále Claudia, chová se lascivně a divoce.
Hamlet je ve „Švanďáku“ mladý jednak věkem (emocemi nabitý Patrik Děrgel) a jednak inscenačními postupy. Je sexy svým střihem, výběrem populární hudby (Petr Wajsar) i užitím rekvizit v podobě proskleného kabinetu s artefakty, mezi nimiž nechybí zbroj, kordy, lebka nebo hlína. Mimochodem scéna Ofélie s Hamletem ve vitríně/hrobě patří k velmi působivým. Hororovou atmosféru podtrhují nadpřirozené jevy (třes stěn, blikání světel, krvavé stopy) a přízračné momenty (utonutí Ofélie). Napětí se plíživě stupňuje až k závěrečnému nerovnému souboji, v němž stojí nahý a zraňovaný Hamlet sám přede všemi.
GALERIE
Hamlet / Zuzana Onufráková autor: Alena Hrbková, zdroj: Švandovo divadlo
„O Hamletovi se traduje, že je nejsložitější ze všech Shakespearových dramatických postav. Tato složitost však není neprůhledná; ostatně se žádná jiná shakespearovská postava se svými prožitky a záměry nesvěřuje tak ochotně jako právě on,“ uvádí v knize Mezi karnevalem a snem divadelní teoretik Milan Lukeš. Špinarovu Hamletovi nechybí sdílnost, jeho vnitřní život (mimo vitrínu i v ní) je bohatý, pouto k Ofélii otevřeně sexuální. Když se na ni vrhne v medvědím obleku, má sílu přemožitele. Princův medvěd může být - za jistých okolností - respektovanou šelmou, cirkusovým artistou nebo hračkou z plyše.
První reprízu Hamleta v překladu Jiřího Joska, který za svůj počin získal v roce 1999 Cenu Josefa Jungmanna, chystají ve Velkém sále Švandova divadla na 28. prosince od 19h. Nejen o tom, že „strach nám svazuje ruce a nutí nás žít, jak nechceme“ - s použitím klasické i moderní techniky mobilu, diktafonu a kamery - hrají: Patrik Děrgel, Kamil Halbich, Petra Hřebíčková, Miroslav Hruška, Filip Čapka, Zuzana Onufráková, Marek Pospíchal, Tomáš Kobr a Jaroslav Šmíd.