Bayreuth (Německo) - Špičky německé politiky přilákaly tradiční slavnosti hudby Richarda Wagnera v německém Bayreuthu. Tradiční festival letos doprovází také rozsáhlá výstava, která se věnuje jeho temné kapitole z let nacistické vlády. Zahájení přitom před pár dny zahalila aféra ruského barytonisty Jevgenije Nikitina, který musel kvůli neonacistickému tetování odjet.
Ruský barytonista Jevgenij Nikitin v sobotu odřekl účast na operním festivalu v bavorském Bayreuthu kvůli aféře s tetováním s nacistickou tematikou. V Německu je vystavování nacistických symbolů trestné.
Partitury na deštnících, libreta ve formě komiksů
Na festivalu měl vystoupit ve Wagnerově opeře Bludný Holanďan. Vedení festivalu urychleně našlo nového „Holanďana“. Nikitinův titulní part převzal barytonista Samuel Youn. Letos festival začal 25. července právě operou Bludný Holanďan. Ředitel festivalu Jan Philipp Gloger uvedl, že považuje Nikitinovu neúčast za poškození umělecké kvality festivalu.
Bavorské městečko se včera změnilo v přehlídkové molo německé smetánky. Do Bayreuthu přijelo několik členů německé vlády, včetně kancléřky Angely Merkelové. Příští měsíc patří jedinému muži. Bayreuthský festival uvádí výlučně Wagnerova díla. Jejich partitury se prodávají na deštnících, libreta ve formě komiksů.
Festival stále částečně řídí Wagnerovi potomci. Organizují ho Wagnerovy pravnučky Eva Wagnerová-Pasquierová a Katharina Wagnerová. Roku 1872 festivalovou tradici v Bayreuthu založil sám Wagner. V době nacistického Německa festival vedla skladatelova snacha Winifred, která patřila k Hitlerovým přátelům a obdivovatelům. Hitler se podílel na financování podniku i na rozhodování o uměleckých otázkách.
Hraje se v budově, kterou si autor sám navrhl. Orchestr se proto skrývá hluboko pod jevištěm. Odtud se taky může na speciální rampě vynořit stodvacetičlenný sbor. Díky kladkám, ukrytým pod střechou, se pompézní scény mění během několika vteřin.
Cosima vymyslela festival s antisemitským duchem
Jen pár metrů od bayreuthského divadla ale od letoška stojí memento neslavné minulosti zdejší operní nádhery. Nový památník připomíná umělce, kteří tu hráli a kteří byli zavražděni nacisty, často v Osvětimi nebo Terezíně. Některá jména patří i českým rodákům.
Památník připravil historik Hannes Heer, který upozorňuje na to, že festival se stal oporou antisemitismu dávno před tím, než ho sám Adolf Hitler prohlásil za pevnost nacistické kultury. Do značné míry to bylo dílem vdovy po Wagnerovi Cosimy. „Ona vymyslela festival s tím antisemitským duchem. Židy na něm nechtěla,“ tvrdí Hannes Heer.
Už dávno před nástupem nacismu je čekalo ponižování ze strany Wagnerovy rodiny. Její členové do jisté míry řídí festival dodnes. „Wagnerova rodina stále odmítá přístup do soukromých archivů,“ zdůrazňuje Heer. Wagnerovi potomci nicméně alespoň umožnili výstavu otevřít v těsné blízkosti operního domu. Jde o přiznání, že naleštěné pozlátko festivalu skrývá tragické selhání.
