Praha – Nově a originálně přibližuje filmového režiséra Gustava Machatého první v tuzemsku vydaná monografie s názvem Touha dělat film. Vychází ke stodesátému výročí narození. Jeho Erotikon nebo Extáze se zapsaly do světové kinematografie provokativním obsahem i formou. Chronologicky koncipovaná biografie jednoho z nejvýznamnějších filmařů české meziválečné kinematografie, který se jako filmový tvůrce uplatnil také v Rakousku, Itálii, USA a Německu, se faktograficky opírá o rozsáhlý výzkum primárních archivních pramenů. Rekapitulace individuálního osudu umělce se stala podnětem k prezentaci vybraných obecných jevů souvisejících se situací kinematografie v daném období a teritoriu Machatého pracovního působení. Rozvržení knihy do kapitol respektuje vznik jednotlivých titulů režisérovy filmografie.
Gustav Machatý zachytil touhu jako nikdo jiný
Gustav Machatý ve dvanácti letech promítal filmy v kině. První snímek režíroval v osmnácti a v polovině třicátých let podepsal smlouvu v Hollywoodu. „Byl jsem tělem i duší upsán ďáblu, který páchl lakem a celulosou,“ svěřil se Machatý v rozhovoru pět let před svou smrtí.
„V hollywoodských archivech jsem našel scénář s názvem Hollywoodská lež, který sice nerealizoval, ale je v něm cítit jeho frustrace z pobytu v Americe a v Hollywoodu, kde se pracovně příliš neuplatnil,“ prozradil autor monografie Jiří Horníček.
Stín svých nejlepších filmů – Extáze a Erotikonu, které natočil ještě v tehdejším Československu, v hollywoodské produkci nepřekročil. „Extáze zůstává do jisté míry monumentem v jeho filmografii, ale celá filmografie nenasvědčuje tomu, že to nebyl, podle mého soudu, režisér, který by vyloženě směřoval k nějakému dosahování dalších a dalších stupňů,“ zhodnotil Michal Bregant, vedoucí katedry FAMU International.
Dokázal ale prodat své filmy za hranice, obsazovat cizí herce a obklopovat se vynikajícími kameramany i tvůrci. „Je u něj vidět velká péče o filmový obraz. Dost často používá určité metafory a symbolické výrazy a není to nijak vyumělkované,“ upozornila filmová historička Blažena Urgošíková.
Gustav Machatý - V roce 1918 působil ve vlastní filmové společnosti jako herec, asistent režie, výtvarník a scenárista. Z té doby také pochází jím režírovaný první film Teddy by kouřil, který se do dnešních dob bohužel nedochoval. V letech 1920 až 1924 pobýval v Americe na studijním pobytu u amerických filmařů. Po návratu do vlasti opakovaně debutoval němým filmem Kreutzerova sonáta z roku 1926, v roce 1928 následoval legendární snímek Erotikon, který se jako vůbec první snímek v našich filmových dějinách systematicky zaměřil na erotiku a lidský sexuální pud. V roce 1931 natočil svůj první zvukový film Ze soboty na neděli, což bylo dílo inspirované literární předlohou od Vítězslava Nezvala.
V roce 1932 natočil další film Načeradec král kibiců, který ale nebyl příliš úspěšný. Následoval druhý legendární film Extase, jenž tematicky vycházel z prvního filmu Erotikon. Právě tento film způsobil světovou senzaci a na II. filmovém festivalu v Benátkách sklidil velký úspěch. Tento film byl na tehdejší společenské poměry značně odvážný a svým způsobem i pobuřující, neboť rakouská herečka Hedy Kieslerová (pozdější americká filmová hvězda Hedy Lamarr) v některých scénách tohoto filmu vystupovala nahá. V roce 1936 odešel do ciziny a střídavě pobýval v Americe, v Itálii a v Rakousku, v Československu přestal natáčet zcela. V zahraničí dál natáčel filmy, z nichž patrně nejlepší a nejznámější je film Žárlivost z roku 1945. Po 2. světové válce se natrvalo usídlil ve Spolkové republice Německo, kde působil jako učitel na filmové škole.