Uherské Hradiště – Letní filmová škola je v plném proudu. O zahájení promítání se postaral snímek Když se rozednívá srbského režiséra Gorana Paskaljeviće. Doma sice sklízí kritiku za neloajálnost k vlastní zemi, tady v Česku má jeho práce úspěch. Aby ne – filmař studoval na pražské FAMU a podstatnou část jeho řemesla ovlivnila právě česká škola.
Dvaasedmdesátiletý profesor hudby se ke konci života konečně dozvídá o svém židovském původu. Posléze zjišťuje, že jeho rodiče byli zavražděni v koncentračním táboře v Bělehradě, o kterém se příliš nemluvilo. Takové je téma Když se rozednívá. Přestože v Paskaljevićově díle najdeme reminiscence na válku, nejdená se o klasický válečný snímek. „Film je podle mě nežný a netrval jsem na tom, aby to byl válečný film,“ tvrdí.
Srbský režisér sice otevřel LFŠ tématem druhé světové války, nejedná se však o jediné dílo, které na přehlídce uvede. V Hradišti se promítne sedm jeho snímků, z toho tři komedie.
Tamní festivalovou atmosféru si filmař nemůže vynachválit. Není to prý klasický filmový festival, ale něco, co sám nikdy nezažil. „Tolik neobyčejných lidí, kteří se o všechno zajímají a kina jsou neustále plná. Úroveň zdejších diváků je dost vysoká. To je pro režiséra nádhera,“ pochvaluje si.
Paskaljević letos převzal výroční cenu Asociace českých filmových kritiků, již symbolicky daroval svému zesnulému profesorovi pražské FAMU Elmaru Klosovi, který ho zásadně ovlivnil. Srb studoval v Praze a jeho první snímky významně ovlivnila právě česká mentalita. V Srbsku nemohl natočit kritický film, jestli se však v Praze něco naučil, pak to, že pokud kritické poselství zabalí do humoru a satiry, nějak to projde.
Stejně tak přistupoval k nejznámějšímu dílu Sud prachu hovořící o jugoslávském konfliktu. „Musel jsem to natočit. Intelektuálové musí být vždy kritičtí k vlastní zemi, a ne k ostatním. Musíte mít odvahu říct, co cítíte. Jinak nedělejte film,“ radí Paskaljević.
