Geldof, zastánce referenda o Lisabonu, by si rád zazpíval v Praze

Praha - Evropská unie je skvělý projekt, nicméně politici nemohou její podobu rozvíjet, aniž by se o tom poradili s lidmi. Tak o Evropské unii smýšlí irský rockový zpěvák a aktivista Bob Geldof, který je hostem letošního Fora 2000, každoroční konference spolupořádané v Praze Václavem Havlem. Proslavily ho obří koncerty na pomoc hladovějící Africe. I do Prahy byl pozván, aby se vyjádřil k možnostem rozvojové pomoci. Ty jsou podle něho bez politické vůle velmi omezené.

Geldof je společně s dalším Irem, zpěvákem Bonem z kapely U2, přes čtvrt století symbolem pomoci Africe. „Chtějí, abych mluvil o dobročinnosti a jejím místě ve světě. Ještě nevím, co řeknu. Podle mě to není tak důležité téma. Hlavní změnu musejí udělat politici,“ řekl v rozhovoru pro ČT24. Jako rockový zpěvák se podle svých slov musí snažit o politiku drobných kroků, což mu není příjemné: „Chci, aby se věci děly hned.“ 

Koncert jako Life 8 jde organizovat jednou za generaci 

Bob Geldof podle svých slov v současnosti neplánuje další charitativní koncert hudebních hvězd, jako byly Live Aid v roce 1985 a Life 8 o dvacet let později. Takové koncerty jsou sice podle něj dobrým politickým lobby pro protlačení nějaké myšlenky, ovšem je možné je organizovat tak jednou za generaci. Nicméně o odstranění chudoby se podle svých slov snaží neustále. Současně tvoří muziku. „Teď jsem zrovna v polovině cesty k novému albu,“ zmínil. Konkrétní podrobnosti k nové kolekci ale nechtěl přiblížit. 

Za oběma charitativními koncerty stál právě zpěvák Geldof. V Life Aid se sbíraly peníze pro oběti hladomoru v Etiopii. V dalším projektu mu šlo nejen o charitu, ale i o tlak, který by přiměl vůdce nejvyspělejších zemí k systémovým změnám: nejen ke zvýšení pomoci Africe, ale i ke zrušení jejích dluhů a otevření trhů jejím produktům. „Nechceme vaše peníze, chceme váš hlas,“ bylo jedním z hesel Live 8.

Geldof volá po diskusi o podobě Evropy 

Irský zpěvák a aktivista se domnívá, že Evropská unie je skvělý projekt, ale politici a Brusel nemohou její podobu rozvíjet, aniž se o tom povede celoevropská debata a aniž o tom budou rozhodovat lidé. Podle něj je například škoda, že o Lisabonské reformní smlouvě EU hlasovali občané Irska jako jediní v Evropě v referendu. Geldof v tom vidí demokratický deficit EU, podle něj špičky EU mění strukturu sedmadvacítky bez ohledu na názory lidí. 

Bob Geldof

„Není demokratické nechat jen jednu zemi (Irsko) rozhodovat v referendu za celou Evropu,“ tvrdí Geldof s tím, že Lisabonská smlouva „je v pohodě“, ale o ni ve skutečnosti jde až v druhé řadě a míň, než to možná vypadá. 

„Kdyby se i Češi vyjadřovali v referendu, odstranilo by to problém vašeho prezidenta (Václava Klause). To je základ celého problému,“ uvedl Geldof.


Geldof se letos účastnil i schůzky hospodářsky nejsilnějších států světa G20. Vyzval ekonomické mocnosti, aby nezapomínaly na rozvojový svět a odstranily bariéry, které brání Africe a chudým zemím rozvíjet obchod se Západem. Anglická královna ho povýšila do rytířského stavu za léta trvající a umanutý tlak na politiky ve prospěch Afriky.

Od semdesátých let je členem punkové kapely Boomtown Rats a dodnes s ní koncertuje. „Nejvíc hrdý jsem byl na to, když se naše písnička poprvé dostala na špičku hitparády. Žil jsem v Dublinu, daleko od centra světa rokenrolu,“ vzpomíná.

„Hrál bych dneska radši v nějakém pražském baru. Ale nikdo mě nepozve. Ptají se mě leda na Afriku. Na to snad není potřeba Václav Havel, aby Bobu Geldofovi uspořádal koncert,“ uzavírá. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Možná je něco ve vodě. Patnáct výtvarníků spojují Louny a výstava

Galerie města Loun slaví patnáct let činnosti a na připomenutí připravila výstavu patnácti lounských výtvarníků. Všichni představovali svou tvorbu už i dříve právě v prostorách této galerie.
16. 11. 2025

Česko získá další peníze z evropských a norských fondů, půjdou do kultury i vědy

Stát podepsal memorandum, díky kterému má získat dalších pět a půl miliardy korun z Fondů Evropského hospodářství a Norska. Prostředky přinesou více peněz na vzdělávání, kulturu, vědu či životní prostředí. Podporu ovšem získají pouze ty projekty, které usilují o snižování ekonomických a sociálních rozdílů. Peníze do fondů vkládají Island, Lichtenštejnsko a Norsko – tedy země, které nejsou součástí Evropské unie. Státy tím chtějí spolupráci s členskými zeměmi posílit. V minulosti fondy podpořily třeba i výstavbu památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku – a to částkou čtyřicet milionů korun. Česko je pátým největším příjemcem této podpory.
16. 11. 2025

Holywood místo Hollywoodu. Papež pozval filmaře

Papež Lev XIV. si přeje „prohloubit dialog se světem filmu“. O víkendu přijal ve Vatikánu hollywoodské hvězdy, řekl jim, že by se mělo udělat víc pro kina, která bojují o přežití, aby bylo zachováno skupinové sledování filmů. Dříve se už soukromě setkal s herci Robertem de Nirem či Al Pacinem. Prozradil také, které filmy jsou jeho oblíbené.
15. 11. 2025Aktualizováno15. 11. 2025

Byl to zásadní okamžik mého života, vzpomíná na 17. listopad herec Potměšil

„Něco, po čem jsme toužili, mluvili o tom v rodině nebo se svými vrstevníky (…), tak se najednou začalo skutečně naplňovat. Tím, že se lidé domluvili a sešli, i když to bylo svým způsobem zakázané nebo limitované,“ popsal v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem herec Jan Potměšil, jak vzpomíná na události 17. listopadu 1989. „Mám pocit, že to byl zásadní okamžik mého života,“ dodal. Potměšil poté jezdil po regionech, kde hovořil o tom, co se v Praze dělo. Při jedné z cest 8. prosince 1989 při automobilové nehodě málem přišel o život. Po dvou měsících se pak probudil z kómatu v úplně jiném režimu. „Ať už byl kolem mě kdokoliv, tak jsem se ptal, jak to pokračuje, jak se daří a podobně,“ přiblížil.
15. 11. 2025
Načítání...