Ferdinand II. Habsburský ovlivnil jako místodržitel českých zemí významně podobu Pražského hradu a nechal vystavět letohrádek Hvězda. Jeho umělecká sbírka představuje vrchol tehdejšího sběratelství. A právě jako mecenáše a také renesančního vladaře ho představuje výstava ve Valdštejnské jízdárně.
Ferdinanda II. Habsburského nepřipomíná v Praze jen Hvězda, ale také na 300 exponátů
Druhorozený syn císaře Ferdinanda I. přijel do Čech před 470 lety, aby zde zastupoval zájmy svého otce i celé habsburské dynastie. Během dvaceti let se projevil jako schopný zástupce úřadu. S jeho pobytem je spojen rozkvět renesanční kultury a humanismu v českých zemích.
V roce 1555 položil základní kámen k letohrádku Hvězda, využíval ho po dostavbě především jako lovecký zámeček. „Zvláštní půdorys ve tvaru hvězdy je na svou dobu opravdu výjimečný a zdá se, že na návrhu se podílel přímo arcivévoda Ferdinand,“ podotýká historička umění Sylva Dobalová.
Sběratelství bylo v rodině
Po otcově smrti Ferdinandovi připadla vláda v Tyrolsku a na území Předního Rakouska a jeho novým sídelním městem se stal Innsbruck. Pro svoji ženu Filipínu upravil nedaleký zámek Ambras, kde později soustředil i své bohaté umělecké sbírky.
„Už v šestnáctém století byly tyto sbírky zvány muzeem. Právě proto, když mluvíme o arcivévodovi Ferdinandovi, říkáme, že je zakladatelem nejstaršího novověkého muzea,“ doplnila kurátorka Blanka Kubíková. Výstava vznikla ve spolupráci s rakouskými historiky a historiky umění, kteří právě na zámku Ambras připravili nedávno skončenou výstavu o Ferdinandovi II. Habsburském. Připomenout měla 450. výročí jeho vlády nad Tyrolskem.
Vedle sbírky císaře Rudolfa II., arcivévodova synovce, představovala ta Ferdinandova vrchol habsburského sběratelství. Muzeum mělo tři hlavní části – rozsáhlou zbrojnici, knihovnu a kunstkomoru, kde arcivévoda vystavil umění, starožitnosti a zajímavosti z celého světa. Mezi nimi mořské korály, které působily jako velká zvláštnost. „Byly velmi vzácné,“ upozorňuje ředitelka zámku Ambras Veronika Sandbichlerová. „V 16. století o nich nikdo moc nevěděl. Byly ze dna moře, byl to tedy přírodní objekt, kámen, nebo zvíře?“
Návštěvníci mohou ve Valdštejnské jízdárně vidět do 25. února přes tři stovky exponátů – od cenných listin po osobní předměty arcivévodovy rodiny. Víc než polovina předmětů byla zapůjčena ze zahraničních sbírek.