Francký král a první středověký římský císař Karel Veliký zemřel před 1200 lety. Dědictví, které zanechal, představuje evropská putovní výstava. Jeho koncept „jednoty v rozmanitosti“ se připomíná od 17. července i na Pražském hradě, výstava je doplněna o památky z českých sbírek.
Přízvisko „Otec Evropy“ se Karlovi dostalo už za života. Na přelomu 8. a 9. století vládl říši od Severního moře přes střední Itálii, od Pyrenejí po dnešní Maďarsko. Co do velikosti neměla v té době obdoby. „Byl velice silným mužem, který mečem i politickými výkony sjednotil velkou část Evropy,“ potvrdila kurátorka výstavy Jana Maříková Kubková.
Výstava vznikla jako součást projektu Kolébky evropské kultury a období raného středověku připomíná jako jednu z etap významných pro tvorbu současné kulturní identity. Barbarské národy tehdy neuměly číst ani psát, částečného vzdělání se dostávalo jen kněžím. Až Karel Veliký přinesl změnu. U klášterů vznikaly školy, kde se opisovaly staré rukopisy. „Můžeme sledovat rozvoj umění, architektury i liturgii,“ dodala kurátorka.
České země byly okrajem tehdejší říše, jejíž centrum bylo na západě. „Obyvatelé českých zemí vnímali karlovskou říši jako nebezpečí, něco velikého, co se nás snaží utiskovat nebo uchvátit. Předpokládáme, že na nás se pohlíželo jako na barbarský okraj,“ předpokládá ředitel Archeologického ústavu Luboš Jiráň.
Z českých panovníků Karla Velikého, svého přímého předka ve dvacáté generaci, obdivoval jeho jmenovec Karel IV. „Na Karlštejně nebo v Cáchách nechal na jeho počest vytvořit několik děl,“ připomněla kurátorka. Pražská výstava sestává z exponátů partnerských zemí - Nizozemí, Belgie, Německa, Slovenska, Slovinska, Chorvatska a Itálie. Vedle nich jsou poprvé vystaveny významné památky z českých sbírek, včetně úplného představení nově zrestaurovaných nálezů z pohřebiště v Lumbeho zahradě na Pražském hradě.
S Dědictvím Karla Velikého se už seznámili návštěvníci v belgickém Ename a italské Ravenně. V Praze zůstane do 14. října, instalována bude poté ještě v Marseille.
