Evropské Dědictví Karla Velikého je uloženo na Pražském hradě

Francký král a první středověký římský císař Karel Veliký zemřel před 1200 lety. Dědictví, které zanechal, představuje evropská putovní výstava. Jeho koncept „jednoty v rozmanitosti“ se připomíná od 17. července i na Pražském hradě, výstava je doplněna o památky z českých sbírek.

Přízvisko „Otec Evropy“ se Karlovi dostalo už za života. Na přelomu 8. a 9. století vládl říši od Severního moře přes střední Itálii, od Pyrenejí po dnešní Maďarsko. Co do velikosti neměla v té době obdoby. „Byl velice silným mužem, který mečem i politickými výkony sjednotil velkou část Evropy,“ potvrdila kurátorka výstavy Jana Maříková Kubková.

Výstava vznikla jako součást projektu Kolébky evropské kultury a období raného středověku připomíná jako jednu z etap významných pro tvorbu současné kulturní identity. Barbarské národy tehdy neuměly číst ani psát, částečného vzdělání se dostávalo jen kněžím. Až Karel Veliký přinesl změnu. U klášterů vznikaly školy, kde se opisovaly staré rukopisy. „Můžeme sledovat rozvoj umění, architektury i liturgii,“ dodala kurátorka.

České země byly okrajem tehdejší říše, jejíž centrum bylo na západě. „Obyvatelé českých zemí vnímali karlovskou říši jako nebezpečí, něco velikého, co se nás snaží utiskovat nebo uchvátit. Předpokládáme, že na nás se pohlíželo jako na barbarský okraj,“ předpokládá ředitel Archeologického ústavu Luboš Jiráň.

Nahrávám video

Z českých panovníků Karla Velikého, svého přímého předka ve dvacáté generaci, obdivoval jeho jmenovec Karel IV. „Na Karlštejně nebo v Cáchách nechal na jeho počest vytvořit několik děl,“ připomněla kurátorka. Pražská výstava sestává z exponátů partnerských zemí - Nizozemí, Belgie, Německa, Slovenska, Slovinska, Chorvatska a Itálie. Vedle nich jsou poprvé vystaveny významné památky z českých sbírek, včetně úplného představení nově zrestaurovaných nálezů z pohřebiště v Lumbeho zahradě na Pražském hradě.

S Dědictvím Karla Velikého se už seznámili návštěvníci v belgickém Ename a italské Ravenně. V Praze zůstane do 14. října, instalována bude poté ještě v Marseille.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Do Liberce se před Vánoci vrací Louskáček

Liberecké Divadlo F. X. Šaldy uvede baletní představení Louskáček. Vánoční příběh na hudbu Petra Iljiče Čajkovského je jedním z nejznámějších titulů klasického baletního repertoáru. Na liberecké jeviště se vrací po čtrnácti letech.
před 7 hhodinami

Byla pro mě paní z padesátikoruny, říká o Anežce České její představitelka

U příležitosti výročí svatořečení Anežky České, k němuž došlo pár dní před sametovou revolucí, představila Česká televize v kinosále Pražského hradu dvoudílnou televizní minisérii Anežka. V programu ČT se historický příběh o osudu přemyslovské princezny objeví v první polovině prosince.
před 11 hhodinami

VideoFilmové premiéry: Vánoční koleda, Můj pes Barry či Návrat do neznámé země

Tuzemská kina od čtvrtka promítají dvanáct premiérových snímků. Mezi nimi nové zpracování Dickensovy povídky, tentokrát pod názvem Ebenezer: Vánoční koleda s Johnny Deppem v roli chamtivého podivína. Český režisér David Balda natočil s mezinárodním hereckým obsazením thriller Manipulation o mocné elitní skupině. V hororu Viktoriánské psycho skrývá guvernantka na odlehlém sídle své psychopatické sklony. Naopak dojemný rodinný příběh nabízí Můj pes Barry inspirovaný legendou o slavném záchranářském psovi. A tuzemský dokument Návrat do neznámé země je vizuálně vystavěným portrétem věhlasného choreografa Jiřího Kyliána a jeho celoživotní múzy Sabine Kupferbergové.
před 13 hhodinami

Obrazem: Českou cenu za architekturu získala jihlavská multifunkční aréna

Letošní Českou cenu za architekturu získala Horácká multifunkční aréna v Jihlavě. Porotci ocenili promyšlenost veřejné stavby, která propojuje sport, kulturu a každodenní život města. Kromě hlavní ceny aréna získala také cenu veřejnosti. Architekti Ondřej Chybík a Michal Krištof už za jihlavskou arénu obdrželi Grand Prix Architektů v Národní ceně za architekturu 2026.
před 14 hhodinami

Nemám žádné české písně, ale kdo ví, třeba nějaká vznikne, říká LP

V Česku vystoupila americká hudebnice LP. Bezmála pěti tisícům fanoušků v hlavním městě představila nové album Room 12, které zčásti vznikalo také v Praze. Pětačtyřicetiletá LP se proslavila před deseti lety hitem Lost On You. S umělkyní hovořil redaktor ČT Petr Adámek. V rozhovoru LP mimo jiné mluví o emocích, které podle ní převládají na novém albu, o důležitosti tématu lásky v její tvorbě i o tom, že nyní sice nemá žádnou píseň v češtině, „ale kdo ví, třeba nějaká vznikne“.
12. 11. 2026‌‌

Příběh Alžířanky s proříznutým hrdlem před soudem. Pomlouvačná kampaň, říká spisovatel

Před dvěma lety vydal francouzsko-alžírský spisovatel Kámel Daúd román Houris o ženě, jíž islamisté během občanské války prořízli hrdlo. V listopadu ho soud v Alžíru odsoudil v nepřítomnosti k pěti letům vězení. Rozsudek platí i pro Daúdovu manželku, psychiatričku, prý ke knize poskytla detaily o jedné ze svých klientek. Jde už o druhý trest za knihu Houris, který literát dostal. On mluví o politicky motivované kauze.
12. 11. 2026‌‌

Během 24 hodin se našly dva obrazy Caravaggia, hlásí kunsthistorici

Jen v rozmezí několika hodin potvrdili historici umění nezávisle na sobě pravost dvou obrazů Michelangela da Merisi, známějšího pod jménem Caravaggio. Italský raně barokní malíř po sobě nezanechal mnoho děl, proto objevení jakékoliv jeho další malby je ve výtvarném světě událostí. Každé takové oznámení ale provází i obezřetnost, s jednoznačnou pravostí tohoto starého mistra je to totiž ošemetné.
11. 11. 2026‌‌

Budiž světlo, hlásal Pešánek. Jeho velkolepé vize ale zůstaly zčásti na papíře

Lounské Studio Prona, spjaté s Galerií Benedikta Rejta, připravilo výstavu K nové epoše: Zdeněk Pešánek a dědictví světla. Nabízí nejenom pohled na tvorbu tohoto umělce, zároveň představuje díla tvůrců mladší a střední generace, kteří se Pešánkovým odkazem inspirovali či na něj jakkoli navazují.
11. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.