E. M. Remarquea zničila válka, i když unikl jejím granátům

Locarno - Náměty knih Ericha Marii Remarquea nebývají nejveselejší. Čtenářům nabízejí syrové obrazy z frontových zákopů, sondy do duší lidí poznamenaných válkou nebo osudy německých uprchlíků před nacismem. Ačkoliv tematicky nejde o díla z kategorie odpočinkového čtení, díky Remarqueovu vypravěčskému mistrovství si dodnes udržují širokou obec příznivců. Autora románů Na západní frontě klid nebo Tři kamarádi zemřel 25. září 1970.

Remarque - kandidát na Nobelovu cenu za mír

Válečný román Na západní frontě klid je nejznámějším a kritikou nejoceňovanějším dílem rodáka z dolnosaského Osnabrücku. Kniha mapuje osud mladých mužů nahnaných přímo ze škol na frontu, odkud se vrátili bez jakýchkoliv iluzí a psychicky i morálně poznamenaní. „Tato kniha nemá být obžalobou, ani vyznáním. Má být toliko pokusem podat zprávu o generaci, která byla zničena válkou - i když unikla jejím granátům,“ stojí ve slavném a často opakovaném úvodu díla.

Román vyšel v roce 1929 a prakticky ihned získal velký ohlas. Autentické, patosu a příkras zbavené vylíčení války hluboce zapůsobilo na čtenáře, a to nejenom v Německu. Pouhý rok po vydání získal román díky hollywoodskému režisérovi Lewisi Milestoneovi i filmovou podobu. Z tehdy jednatřicetiletého Remarquea knížka učinila mluvčího „ztracené generace“ mladých válečných veteránů a vynesla mu nominaci na Nobelovu cenu za mír.

Remarque voják

Remarque v knize zúročil to, co zažil na vlastní kůži, když byl coby osmnáctiletý absolvent školy pro učitele povolán do války. Chybělo málo a ze zákopů by se nevrátil živý; v létě 1917 byl vážně zraněn a zbytek konfliktu prožil v lazaretu. Po válce krátce působil jako učitel, varhaník či prodavač náhrobních kamenů a počátkem dvacátých let si našel místo v redakci firemního časopisu gumárenské společnosti Continental. V té době si také změnil jméno z původního Erich Paul Remark na Erich Maria Remarque.

Román na Západní frontě klid začal vycházet na podzim 1928 v novinách a knižního vydání se dočkal o rok později. Úspěch díla povzbudil Remaquea k napsání volného pokračování s názvem Cesta zpátky, jehož námětem je návrat demobilizovaných německých vojáků do jejich domovů. Toužebně očekávaný moment je však provázen existenčními problémy, pocity osamění a deziluzí z poměrů ve společnosti.

Remarque emigrant

Cesta zpátky byla posledním románem, který vyšel v předválečném Německu. Po jmenování Adolfa Hitlera kancléřem Remarque odešel do Švýcarska a později našel azyl v USA. Pravděpodobně si tím zachránil život, protože nacisté jeho protiválečná díla odsuzovali a nechávali pálit. I vůči autorovi samotnému rozjela propaganda denunciační kampaň. Jejím základem se stala původní forma spisovatelova příjmení Remark, což se pozpátku čte Kramer, a jeho nositel byl tudíž podle nacistické logiky zakuklený Žid.

Remarque spisovatel

V emigraci napsal Remarque další slavné dílo - Tři kamarády. Jeho děj, stejně jako později u románu Černý obelisk, čerpá z reality poválečného Německa, stiženého hlubokou hospodářskou krizí. Ve Třech kamarádech se také objevuje motiv smrtelné choroby, který Remarque použil i v románu z prostředí automobilových závodů Nebe nezná vyvolených.

Zatímco pro Remarqueova díla ze třicátých let byl určujícím faktorem prožitek první světové války, počínaje románem Miluj bližního svého z roku 1941 se častým námětem jeho knih staly osudy emigrantů prchajících před nacismem. Tak vznikly romány Vítězný oblouk, Noc v Lisabonu či poslední Rermarqueovo dílo Stíny v ráji.

Po skončení druhé světové války, jejíž hrůzy reflektoval v románu Čas žít, čas umírat, se Remarque do rodného Německa už nechtěl natrvalo vrátit. Žil střídavě ve Spojených státech a ve Švýcarsku, kde také 25. září 1970 zemřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026
Načítání...