E. M. Remarquea zničila válka, i když unikl jejím granátům

Locarno - Náměty knih Ericha Marii Remarquea nebývají nejveselejší. Čtenářům nabízejí syrové obrazy z frontových zákopů, sondy do duší lidí poznamenaných válkou nebo osudy německých uprchlíků před nacismem. Ačkoliv tematicky nejde o díla z kategorie odpočinkového čtení, díky Remarqueovu vypravěčskému mistrovství si dodnes udržují širokou obec příznivců. Autora románů Na západní frontě klid nebo Tři kamarádi zemřel 25. září 1970.

Remarque - kandidát na Nobelovu cenu za mír

Válečný román Na západní frontě klid je nejznámějším a kritikou nejoceňovanějším dílem rodáka z dolnosaského Osnabrücku. Kniha mapuje osud mladých mužů nahnaných přímo ze škol na frontu, odkud se vrátili bez jakýchkoliv iluzí a psychicky i morálně poznamenaní. „Tato kniha nemá být obžalobou, ani vyznáním. Má být toliko pokusem podat zprávu o generaci, která byla zničena válkou - i když unikla jejím granátům,“ stojí ve slavném a často opakovaném úvodu díla.

Román vyšel v roce 1929 a prakticky ihned získal velký ohlas. Autentické, patosu a příkras zbavené vylíčení války hluboce zapůsobilo na čtenáře, a to nejenom v Německu. Pouhý rok po vydání získal román díky hollywoodskému režisérovi Lewisi Milestoneovi i filmovou podobu. Z tehdy jednatřicetiletého Remarquea knížka učinila mluvčího „ztracené generace“ mladých válečných veteránů a vynesla mu nominaci na Nobelovu cenu za mír.

Remarque voják

Remarque v knize zúročil to, co zažil na vlastní kůži, když byl coby osmnáctiletý absolvent školy pro učitele povolán do války. Chybělo málo a ze zákopů by se nevrátil živý; v létě 1917 byl vážně zraněn a zbytek konfliktu prožil v lazaretu. Po válce krátce působil jako učitel, varhaník či prodavač náhrobních kamenů a počátkem dvacátých let si našel místo v redakci firemního časopisu gumárenské společnosti Continental. V té době si také změnil jméno z původního Erich Paul Remark na Erich Maria Remarque.

Román na Západní frontě klid začal vycházet na podzim 1928 v novinách a knižního vydání se dočkal o rok později. Úspěch díla povzbudil Remaquea k napsání volného pokračování s názvem Cesta zpátky, jehož námětem je návrat demobilizovaných německých vojáků do jejich domovů. Toužebně očekávaný moment je však provázen existenčními problémy, pocity osamění a deziluzí z poměrů ve společnosti.

Remarque emigrant

Cesta zpátky byla posledním románem, který vyšel v předválečném Německu. Po jmenování Adolfa Hitlera kancléřem Remarque odešel do Švýcarska a později našel azyl v USA. Pravděpodobně si tím zachránil život, protože nacisté jeho protiválečná díla odsuzovali a nechávali pálit. I vůči autorovi samotnému rozjela propaganda denunciační kampaň. Jejím základem se stala původní forma spisovatelova příjmení Remark, což se pozpátku čte Kramer, a jeho nositel byl tudíž podle nacistické logiky zakuklený Žid.

Remarque spisovatel

V emigraci napsal Remarque další slavné dílo - Tři kamarády. Jeho děj, stejně jako později u románu Černý obelisk, čerpá z reality poválečného Německa, stiženého hlubokou hospodářskou krizí. Ve Třech kamarádech se také objevuje motiv smrtelné choroby, který Remarque použil i v románu z prostředí automobilových závodů Nebe nezná vyvolených.

Zatímco pro Remarqueova díla ze třicátých let byl určujícím faktorem prožitek první světové války, počínaje románem Miluj bližního svého z roku 1941 se častým námětem jeho knih staly osudy emigrantů prchajících před nacismem. Tak vznikly romány Vítězný oblouk, Noc v Lisabonu či poslední Rermarqueovo dílo Stíny v ráji.

Po skončení druhé světové války, jejíž hrůzy reflektoval v románu Čas žít, čas umírat, se Remarque do rodného Německa už nechtěl natrvalo vrátit. Žil střídavě ve Spojených státech a ve Švýcarsku, kde také 25. září 1970 zemřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Vamberecká krajka má evropskou ochranu jako první řemeslný výrobek v Česku

Vamberecká krajka získala evropskou zeměpisnou ochranu jako první řemeslný výrobek v Česku. Označení má podpořit prestiž tradičního krajkářství v Orlických horách a Podorlicku a zároveň zákazníkům zaručit původ, kvalitu a výjimečný charakter výrobku, informoval mluvčí Královéhradeckého kraje Dan Lechmann. Historie krajkářství na Vamberecku sahá do sedmnáctého století.
5. 6. 2026

Při Soudném dni v Ostravě rozhoduje veřejné mínění

Poslední premiérou ostravské Komorní scény Aréna v letošní sezoně je Soudný den. Hra rakousko-uherského dramatika Ödöna von Horvátha začíná železničním neštěstím. Kdo a jak ho způsobil, se divák dozví hned v úvodu. Do Ostravy se drama vrací téměř po devadesáti letech.
5. 6. 2026

Hostel v knihovně i další louka pro stany. Vary před festivalem posilují ubytování

Karlovy Vary se měsíc před startem 60. ročníku filmového festivalu (KVIFF) rychle plní a volné ubytování mizí. Rozšiřuje se stanové městečko na Rolavě, znovu se otevírá nocleh v ZŠ Dukelských hrdinů a nově přibylo ubytování v prostorách městské knihovny u Thermalu. Šancí pro opozdilce pak může být last minute nabídka hotelů z nevyužitých festivalových kapacit. KVIFF se letos koná od 3. do 11. července.
5. 6. 2026

Dagmar Havlová odstupuje od dohody o spolupráci na projektu Knihovny Václava Havla

Dagmar Havlová odstupuje od dohody o spolupráci na projektu Knihovny Václava Havla. Následuje tak dosavadní sponzory projektu, miliardáře Zdeňka Bakalu a Karla Komárka. Havlová reaguje na situaci, kdy správní rada postavila ředitele knihovny Tomáše Sedláčka na takzvané překážky v práci, čímž mu znemožnila činnost. Poté správní rada rezignovala, až na Davida Duška, který je také místostarostou Prahy 5 za STAN. Podle něj ale projekt nekončí, pro letošní rok zůstalo financování knihovny zajištěné. Také z dozorčí rady knihovny zbyl jediný člen – Martin Palouš.
4. 6. 2026

Fotbal, ale nikoli americký. Poločasová show na mistrovství ne všechny baví

Během finále mistrovství světa ve fotbale vystoupí Madonna, Shakira a K-popová skupina BTS. Mezinárodní federace FIFA se totiž vůbec poprvé rozhodla vrchol šampionátu ozvláštnit poločasovou show po vzoru Super Bowlu, tedy finále ligy amerického fotbalu NFL. To vede k zamyšlení, jestli se fotbal příliš neamerikanizuje a nepodléhá komerci.
4. 6. 2026

Zemřela francouzsko-íránská kreslířka a režisérka Satrapiová

Ve věku 56 let zemřela francouzsko-íránská kreslířka a režisérka Marjane Satrapiová. S odkazem na její okolí o tom informovala agentura AFP. Satrapiová se proslavila zejména svým režijním animovaným debutem Persepolis z roku 2007, který byl natočen podle jejího stejnojmenného komiksu. Za snímek dostala na filmovém festivalu v Cannes cenu poroty a vysloužila si i nominaci na Oscara.
4. 6. 2026

VideoFilmové premiéry: Scary Movie, Tourettův syndrom i losí odysea

Po třinácti letech se na plátna vrací parodie na horory Scary Movie, dříve v české distribuci známý také jako Děsnej biják. Do kin míří rovněž snímek Přísahám, že za to nemůžu, který s nadhledem přibližuje skutečný příběh muže s Tourettovým syndromem. Nejen za práva menšiny, ale za celé planety bojuje He-Man ve snímku Vládci vesmíru. Franšíza původně vznikla jako rozšíření univerza kolem série akčních figurek v Americe v osmdesátých letech. K divákům v kinech se dostanou i dva tituly s festivalovými úspěchy: španělsko-německá Romería vypráví o pátrání v rodinné minulosti, český dokument AMOOSED: losí odysea natočila o losech etnozooložka Hana Nováková.
4. 6. 2026

Současná interpretace vrací do barokní hudby život, těší Netopila

Tomáš Netopil je uznávaným dirigentem, několik koncertů pod jeho taktovkou zazní například v červnu na festivalu Smetanova Litomyšl. A to včetně barokní hudby, jíž se dlouhodobě věnuje, sám je hráčem na barokní housle. „Je to moje vášeň, vždycky to pro mě byl únik ze světa romantického velkého orchestru,“ přiznal v rozhovoru s Lukášem Dolanským pro Události, komentáře.
3. 6. 2026
Načítání...