Brno - V neděli 10. listopadu by se byl Jiří Gruša dožil 75 let. Moravské zemské muzeum si tohoto spisovatele, diplomata a politika včera připomnělo literárním pásmem z jeho díla. Představilo také Grušovy sebrané spisy, na jejichž přípravě se podílí.
Na vzpomínkové akci se předčítalo v češtině i v němčině - ve dvou jazycích, v nichž Gruša tvořil. Německy začal psát po odchodu do exilu v roce 1980, kdy mu při studijním pobytu v zahraničí bylo odebráno československé občanství. „Byl to pro něj tehdy vlastně rozsudek smrti. Malíř může pracovat všude, stejně jako hudebník. Spisovatel ale ne,“ říká o začátcích nuceného vyhnanství Grušova manželka Sabine, která se setkání v Brně zúčastnila. „Je fantastické, že se touto cestou dostal Jiří zase zpátky domů,“ dodala.
Po revoluci Gruša působil v diplomacii a politice (zastával krátce funkci ministra školství), byl i uznávaným glosátorem české politické a společenské scény. „Jiří Gruša byl velmi renesanční autor. Velmi si cením jeho poezie z šedesátých let a také české esejistické tvorby, která vznikala před rokem 1980, tedy před rokem, kdy odešel do exilu. Velmi společensky diskutované jsou jeho historicko-esejistické práce z poslední etapy života. Především Česko - návod k použití a kniha Beneš jako Rakušan, která vyvolala velké společenské kontroverze,“ připomněl literární historik a ředitel Moravského zemského muzea Martin Reissner, že Gruša se své názory nebál vyjadřovat v žádné době.
Muzeum participuje na vydání sebraných spisů Jiřího Gruši. Podle Reissnerových slov by měly začít vycházet v příštím roce, svazků by mělo být celkem deset, dva každý rok. Mnohé podklady a dokumenty má muzeum archivované v Centru kulturních dějin 20. století. Myšlenka podobného centra se zrodila přibližně před třemi lety. Muzeum pak na popud spisovatele a dramatika Pavla Kohouta vyzvalo další autory žijící v Česku i v exilu, aby mu předali své archivy.
„Shromažďovat podstatné artefakty, které se váží k historii minulého století, a zachycovat významné osobnosti prostřednictvím jejich díla či osobních materiálů. A to tak, aby byly přístupné nejen pro vystavení, ale také pro badatele,“ popsal Martin Reissner stručně záměr centra.
V současné době centrum spravuje větší část archivu Pavla Kohouta a jeho ženy Jeleny Mašínové nebo archiv a část knihovny Jiřího Gruši s cennými nahrávkami rozhovorů. Získalo také řadu dokumentů a knih spisovatele Oty Filipa, filozofky Boženy Komárkové nebo spisovatele a literárního kritika Jana Trefulky.
