Diamantová sútra byla napsána 11. května 868

Peking/Praha - Klenotem buddhistického kánonu bývá označována Diamantová sútra, jejíž svitek nalezl v roce 1907 britský archeolog sir Mark Aurel Stein v severozápadní Číně. Podle dostupných zdrojů jde o nejstarší dochovanou ručně tištěnou knihu světa. Od jejího prvního vydání v roce 868 uplyne 11. května 1140 let. Literární památku nesmírné hodnoty uchovává ve svých sbírkách Britská knihovna v Londýně.

Samotná Diamantová sútra čítá pouhých 18 stránek a její přečtení netrvá déle než 45 minut. Podle japonských a čínských buddhistů ale představuje jeden z nejtěžších buddhistických textů vůbec. Patří k nejstarším mahájánovým textům a je součástí kánonu pradžňá páramitá (dokonalá moudrost), z něhož je společně se Sútrou srdce nejvíce ceněná. Veliké oblibě se těší zejména na Dálném východě, zvláště u vyznavačů zenového buddhismu. Podle legendy byly pradžňá páramitové sútry vyjeveny samotným Buddhou na Supím vrchu v Rádžagrze na severu Indie.

Doslovný překlad jejího názvu zní: Sútra nejvyšší moudrosti ostré jako diamant (v sanskrtu Vadžraččhédiká pradžňápáramitá sútra). I když vznikla přibližně 500 let po smrti historického Buddhy, je psána jakoby za jeho života formou rozhovoru Mistra a bódhisattvy (ten, který usiluje o probuzení) Subhútiho. Dvě hlavní postavy si vzájemně pokládají otázky a hledají na ně odpovědi. V jedné pasáži například Mistr Subhútimu vykládá, jakým způsobem má svou mysl tříbit ten, kdo se vydal Buddhovou cestou.

Podobně jako mnoho buddhistických textů začíná sútra slovy: „Jednou jsem slyšel…“. A končí: „Konec rozpravy o završené moudrosti, jež je svatá a jež je hodná uctívání a jež je ostrá a řeže jako diamant.“ Někdy se místo diamantu v překladech používá příměr blesku nebo hromu. Diamant symbolizuje nejvyšší pravdu, stejnost všeho a vesmírnou prázdnotu, která je stejně nezničitelná jako nejtvrdší známý přírodní minerál.

Jejím studiem a recitováním dospělo mnoho mnichů ke konečnému probuzení. Nicota (v sanskrtu šúnjatá) tu zůstává oproti Sútře srdce jenom tušená. „Na tento svět jevů je dobré dívat se jako na hvězdu, jako na mámení oka, jako na svit lampy, jako na přelud, jako na rosu, jako na pěnu na vodě, jako na sen, jako na světlo blesku, jako na oblak.“

Text překypuje paradoxními obraty, které navozují pocit protismyslnosti, nesmyslnosti až pomíjivosti: nejvyšší završenost je ve skutečnosti ne-završenost; dharma osvíceného je ne-dharma osvíceného, a právě proto se nazývá dharma osvíceného.

Diamantová sútra uložená v Britské knihovně je napsána čínsky. Informace na konci téměř pět metrů dlouhého svitku udávají, že jej zhotovil jistý Wang Ťie 11. května 868. Jde o nejstarší dochovanou ručně tištěnou (z dřevěných matric) knihu světa s uvedeným datem vzniku.

O její objevení se zasloužil Brit maďarské národnosti, sir Mark Aurel Stein. Sútru spolu s dalšími 40.000 buddhistických svitků nalezl v jeskyních Muo-kao v severozápadní čínské provincii Kan-su v roce 1907. Takzvaná jeskyně tisíců Buddhů v sobě kromě posvátných textů skrývala ohromující nástěnné malby s buddhistickými výjevy a unikátní sbírku náboženských artefaktů.

Vydáno pod