Kutná Hora - Zrekonstruované prostory Jezuitské koleje v Kutné Hoře se v sobotu otevřou veřejnosti. Návštěvníci se seznámí s historií nákladné pětileté rekonstrukce a udělají si představu o budoucím využití unikátní barokní památky. V Jezuitské koleji se budou prezentovat rozsáhlé sbírky Českého muzea výtvarných umění, o jehož přestěhování z pražské Husovy ulice do Kutné Hory rozhodlo hejtmanství Středočeského kraje. Sídlit by v prostorách koleje měla i jedna z fakult nové univerzity, zaměřená na umění a restaurátorství.
„Chceme ukázat veřejnosti široký potenciál, který se tu ukrývá. Nejen v objektu samotném, ale i v možnostech a programu, který chceme realizovat,“ uvedl pověřený ředitel muzea Jan Třeštík. Na pět set plastik, dva tisíce obrazů a kreseb a čtyři tisíce grafik od secese po současnost zatím leží v depozitářích. Na jejich instalaci čekají sály, jejichž plocha zabírá v součtu pět fotbalových hřišť.
„Prostřednictvím proměnných výstav se budeme sbírky snažit doplňovat a ukazovat je v jiných kontextech,“ nastínil šéfkurátor Ondřej Chrobák záměr multifunkčního centra umění. Na dni otevřených dveří se s exponáty budou návštěvníci moci seznámit zatím jen prostřednictvím fotoprezentace. Ve výstavních sálech si je prohlédnou až za rok - v květnu 2010.
K vidění bude dnes i kopie císařské koruny, která byla vyrobena teprve před pár týdny. Zatím si ji mohla prohlédnout jen hrstka turistů na hradě Karlštejn. V prostorách koleje budou umístěny také stánky, v nichž se bude příchozím prezentovat mimo jiné Středočeský kraj. „Lidé mohou také ochutnat středočeské produkty, třeba medovinu nebo pivo,“ doplnila Květa Kočová ze středočeské turistické a informační služby.
Jezuité přišli do Kutné Hory v roce 1626, kolej se stavěla od roku 1667 přibližně do poloviny 18. století. Autorem projektu byl významný stavitel jezuitských budov Domenico Orsi. Z částečně dochovaných plánů je patrné, že zvolil půdorys písmene E, a současný půdorys ve tvaru písmene F je důsledkem toho, že projekt nebyl nikdy naplněn. Architektura je to poměrně strohá, jak velela jezuitská řehole, jen průčelí připomíná raně barokní italské paláce. Z původních tří věží musela být středová v polovině 19. století ze statických důvodů snesena.
