Praha - Na den přesně tomu bude 26. září 2012 osm set let, kdy český král Přemysl Otakar I. pro sebe a své dědice získal dědičný královský titul. Originál listny označované jako Zlatá bula sicilská vystaví při příležitosti výročí Národní archiv v Praze mimořádně na pouhé čtyři dny.
Čtyři dny si lze číst v originálu Zlaté buly sicilské
Převoz vzácné listiny z depozitáře Národního archivu i její vystavení doprovázejí přísná bezpečnostní opatření. Pergamen i zlatá pečeť, po níž získala písemnost svůj název, jsou podle pracovníků archivu v dobrém stavu, je třeba ale při převozu i výstavě zajistit potřebné mikroklimatické podmínky. Naposledy měli lidé možnost si historický dokument prohlédnout před jedenácti lety, když se nová budova archivu na Chodovci otevírala.
Hodnota vzácných archiválií je podle ředitelky archivu Evy Drašarové nevyčíslitelná. „Jsou to tak obrovské částky, které jsou srovnatelné s korunovačními klenoty, celý listinný archiv, archiv České koruny, byl vždycky ukládán s pokladem přemyslovských, lucemburských, habsburských panovníků. Budu hrozně ráda, až budou listiny zase zpátky v bezpečí trezoru,“ uvedla Drašarová s tím, že s policií se převoz a ochrana listin domlouvala od jara. Policie kromě obrněného vozidla poskytla i jednotku rychlého nasazení.
Designovaný císař Fridrich II. potvrdil českému králi Přemyslu Otakarovi I. výsadu dědičného královského titulu v roce, který si lidé z hodin dějepisu obvykle dobře pamatují - 1212. Jak se toho podařilo českému panovníkovi dosáhnout, vysvětluje Denko Čumlivski z Národního archivu: „Přemysl Otakar I. byl tvrdý, dá se říct až bezskrupulózní panovník, válečník, který dokázal v římskoněmecké říši prosadit zájmy své a svého přemyslovského státu. Dokázal využít krize centrální moci v římskoněmecké říši, přecházel od jednoho panovníka k druhému a nakonec podpořil mladičkého štaufa Fridricha II. s cílem definitivně prosadit své vlastní záměry. Samozřejmě že to bylo riziko, protože nebylo jisté, že se Fridrich II. v říši prosadí.“
V den vystavení buly vydal Fridrich II. ještě další dva listinné dokumenty, první opět pro Přemysla Otakara I. a druhý pro jeho bratra, moravského markraběte Vladislava Jindřicha. „To už nejsou státoprávní, ale majetkoprávní záležitosti,“ doplnila Eva Drašarová. Karel IV. pak v roce 1348 potvrdil a rozšířil z pozice římského krále některá ustanovení Zlaté buly sicilské novou listinou zpečetěnou také zlatou pečetí. Všechny tři archiválie budou v Národním archivu také k vidění.
Zlatá bula sicilská je od svého vzniku součástí Archivu České kuruny, který je národní kulturní památkou. Listinu, jež Přemyslu Otakarovi I. a jeho dědicům uděluje české království a stanovuje povinnosti českých králů vůči římským panovníkům, si osm set let po jejím vydání budou moci lidé prohlédnout na vlastní oči.
Národní archiv (ve spolupráci s Historickým ústavem AV ČR, Filozofickou fakultou UK a Filozofickou fakultou Masarykovy univerzity) vzácnou archiválii spolu s dalšími listinami vystaví pod názvem „Zlatá bula sicilská 2012. 800 let mezi realitou a mýty“. Bula bude v Národním archivu na Chodovci přístupná od 27. do 30. září 2012, vždy od 10:00 do 18:00; vstup je volný. Volně přístupné budou i doprovodné přednášky 27. a 28. září. Zároveň se v den vernisáže, tedy 26. září, koná odborné kolokvium. A protože někteří současní badatelé soudí, že význam listiny byl nadhodnocen, očeká vedení archivu zajímavé diskuze.
GALERIE
videogallery_000197051