Kutná Hora - Vzácná gotická památka, chrám sv. Barbory v Kutné Hoře, která se stavěla 500 let, se opravuje už sedm let. Pozoruhodná budova se stejně unikátním interiérem léta chátrala, rekonstrukce byla nezbytná, neboť chrámu hrozilo zřícení. S opravami se začalo v roce 2003 s tím, že na každou etapu oprav bylo nutné opětovně shánět peníze. V současné době se Nadace Kutná Hora velmi usilovně snaží získat dalších 18 milionů korun, které jsou zapotřebí pro dokončení oprav pláště budovy.
„Školský a kulturní výbor bude jednat s ministrem kultury Václavem Riedlbauchem o tom, aby byly urychleně vyčleněny nějaké peníze potřebné na další fázi oprav. Přesto, že je rozpočet velmi napjatý, jsem přesvědčen, že se nějaké rezervy mohou objevit. Myslím si, že je v našich silách potřebných 18 milionů někde najít. Pokud se tak stane, jsem přesvědčen, že by do poloviny roku peníze mohly být k dispozici,“ řekl v souvislosti s opravami předseda školského výboru PSP ČR Walter Bartoš.
„Opěrný systém budovy je de facto stabilizován, mimo jednoho opěrného oblouku. Potřebujeme na tuto část oprav poslední 4 miliony, aby statika chrámu byla perfektně zajištěna. Bohužel přes veškeré snahy ministerstva kultury najít ve státním rozpočtu dalších 18 milionů nutných pro opravu západního průčelí se toto doposud nepodařilo,“ povzdechla si ředitelka Nadace Kutná Hora Dagmar Fundová, která dále informovala o tom, že pro třetí část rekonstrukce, která se týká interiéru chrámu, je připraven projekt, který počítá s částkou kolem 100 milionů korun. „Bohužel my nemáme dotační titul, ze kterého bychom mohli žádat o peníze z Evropské unie.“
Stavba chrámu svaté Barbory
započala roku 1388 a probíhala v několika etapách, do značné míry souvisela s prosperitou stříbrných kutnohorských dolů. Práce na chrámu byly definitivně zastaveny roku 1558. V roce 1626 byl chrám předán jezuitům, kteří vedle něj vybudovali kolej. Po požáru kostela provedli barokní úpravy. Především došlo k vybudování barokního krovu. Prvním projektantem a stavitelem chrámu svaté Barbory se stal Jan Parléř, syn stavitele Svatovítské katedrály Petra Parléře. Od roku 1489 až do své smrti roku 1506 pracoval na dostavbě chrámu Matyáš Rejsek. Příchod respektovaného architekta Benedikta Rejta roku 1512 však znamenal radikální změnu. Rejt kromě vrchní části hlavní lodi vybudoval ještě dvě shodně vysoké boční lodě. Podle Rejtova projektu se stavělo i po jeho smrti roku 1534, avšak s postupným poklesem těžby stříbra opět docházely finanční zdroje, a tak byly v roce 1558 práce definitivně zastaveny, aniž by došlo k vybudování poslední části soulodí, pravděpodobně o rozsahu dalších 4 až 6 klenebních polí.
