Praha - Animovaný snímek Tramvaj Michaely Pavlátové natočený v česko-francouzské koprodukci triumfoval v Annecy, Na 52. ročníku největšího festivalu animovaných filmů na světě v konkurenci 49 snímků si krátká groteska líčící erotické fantazie řidičky tramvaje dojela pro vítězství. Vedle toho si Pavlátová odnesla i cenu FIPRESCI.
Český animovaný film je přehlížen, přesto vítězí
„Země, kde by byly ukazovány animace v kinech, těch není mnoho. Vlastně to vždy chce nějakou osobní iniciativu, například když se dají lidé dohromady a založí putovní animovaný festival nebo se jim podaří protlačit krátké animované filmy do televize. Těžké je to po celém světě, snad jen s výjimkou Francie, kde mají na filmy víc peněz,“ povzdechla si animátorka Michaela Pavlátová v pořadu ČT24 Kulturama.
Festival podle jejích informací dbal na objektivní výběr, pokud se užitých technik týká. „K vidění byly filmy složité, za nimiž byl cítit velký štáb i snímky jednoduché, jen tak kreslené do skicáře. Čím já jsem byla očarována, bylo to, že jsem si uvědomila, kolik existuje filmů, u nichž vůbec nevím, jak jsou dělané. To se mi líbí nejvíc. Když já jsem začínala, vždy na začátku bylo nutné se rozhodnout, jaká technika bude použita, zda loutka, nebo louka v plastelíně, nebo plochá kresba, a vždy se muselo strašně zjednodušovat. Dnes to vypadá, jako by se celá obrázková knížka rozpohybovala i s těmi nejmenšími detaily. Díky počítačům vlastně není žádné omezení ve výrazu,“ upozornila Pavlátová.
Erotická tramvaj a Co se dělo v Annecy? (zdroj: ČT24)
„Kdybych měla odpovědět na otázku, co se dnes nosí, tak vzhledem k tomu, že hlavní cenu dostal můj prazvláštní film - legrační, krátký, srozumitelný o tramvajačce a jejích představách, tak bych řekla, že se nosí právě tohle. Zvláštní bylo, že v té přemíře filmů, z nichž mnohé byly velmi silné, s hlubokým sdělením, můj film zaujal díky své jednoduchosti. Každý den mi pánové z poroty říkali, že i když přibyly další snímky, oni si pamatovali hlavně Tramvaj,“ pokusila se o pojmenování rozhodnutí poroty animátorka.
Pro tvůrce animovaných filmů je samotná účast na předním festivalu velmi důležitá. Pro ostatní festivaly je to totiž záruka kvality a snímky se tak dostanou na více míst. Ve francouzském Annecy byl promítán i alegorický snímek Nesejdeš z cesty Veroniky Szemlové. Jiří Trnka nebo Břetislav Pojar či Jan Švankmajer jsou dodnes za hranicemi pojmy, velká jména, která Československo proměnila v animovanou velmoc. Ale přestože se u nás dnes natáčí kolem dvou set animovaných filmů ročně, svět o nich téměř neví. Animace je nejen u producentů tak trochu stranou zájmu.
GALERIE
Animovaný film Tramvaj zdroj: ČT24
„Je to trochu paradoxní, když vidíme, jak se u nás podporuje především celovečerní tvorba, přitom na těch nejprestižnějších festivalech typu Cannes nebo Annecy se nakonec objevují české krátkometrážní snímky. Ukázalo se, že distribuce snímku Fimfárum 3 ve Francii přinesla během 3 měsíců 50 tisíc diváků, nedovedu si představit žádný jiný český hraný film, který by dosáhl takového výsledku,“ upozornil filmový publicista Michal Procházka.
Animátor Aurel Klimt s důrazem dodal, že o české animaci se hodně mluví, ale málo se pro ni dělá. „Tak jsme se rozhodli založit asociaci animovaného filmu. Aby animovaný film mohl existovat, tak nám nezbývá nic jiného než mnohdy vstupovat do mezinárodních koprodukcí i za cenu toho, že to nebude čistě český film,“ uzavřel diskuzi o situaci českého animovaného filmu Klimt.