Uherské Hradiště – Výstavu autorských výtvarných plakátů, které vytvořili přední českoslovenští výtvarníci v rozmezí let 1959–1989 pro Ústřední půjčovnu filmů, mohou zhlédnout návštěvníci Slováckého muzea v Uherském Hradišti. Připomíná, že československý filmový plakát se stal spolu s polským legendou na poli užitého umění v celoevropském měřítku. Akce je součástí doprovodného programu Letní filmové školy, která se v Hradišti uskuteční od 23. července do 1. srpna.
Československý filmový plakát - Slovácké muzeum jako galerie ulice
Návrhům filmových plakátů se od počátku 60. let věnovali významní malíři a grafici. Výstava ve Slováckém muzeu představí více než 120 prací, jejichž autory jsou například Jiří Balcar, Karel Vaca, Zdeněk Ziegler, Milan Grygar, Karel Teissig nebo Josef Vyleťal. „Jedním z nádherných plakátů je určitě plakát Olgy Vyleťalové k Bressonově filmu Něžná, to je taková ikona filmového plakátu, ale najde se jich samozřejmě víc. Nezapomenutelné jsou i plakáty Káji Saudka k filmům Čtyři vraždy stačí, drahoušku nebo Kdo chce zabít Jessii,“ upozornila kurátorka výstavy Milada Frolcová.
V letech 1959-1989, kdy v tehdejším Československu neexistovala komerční reklama ani trh, jež existovaly v ostatních evropských zemích. Mohly tak vznikat filmové plakáty zcela odlišné od soudobé plakátové produkce. Výtvarníci nemuseli za každou cenu na plakátech znázorňovat tváře herců, mohli do svých návrhů transformovat jazyk své volné tvorby, mnohdy inspirovaný novými uměleckými směry, jako byly pop art, op art, lettrismus nebo český informel.
„Výtvarník předložil několik návrhů, ne vždy byl vybrán ten nejlepší, ale přeci jen měl možnost promítnout do něho své výtvarné cítění, své názory. V tom je plakát naprosto specifický a úplně jiný než kdekoli jinde na světě, srovnání snese pouze s polským plakátem, který si tuto jedinečnost zachovává i v dnešní době,“ tvrdí Frolcová.
Podle ní filmové plakáty vysoké umělecké úrovně tvořily jakousi galerii ulice, zatímco dnes ulici zahlcuje reklama. „I dnes najdeme řadu vynikajících umělců, kteří dělají kvalitní filmový plakát, stačí vzpomenout Evu Švankmajerovou a jejího Otesánka, Aleše Najbrta nebo Michala Cihláře. Rozdíl je ale v tom, že na rozdíl od 60. a 70. let se dnes s výtvarnými plakáty setkáváme spíše ve výstavních síních na přehlídkách designu,“ dodává Frolcová.
Československý filmový plakát 1959-1989 - Slovácké muzeum, Uherské Hradiště, do 12. září 2010.